Dva mezinárodní týmy získaly poprvé v historii přímé záběry planet u jiných hvězd než Slunce.
Hned čtyřikrát se tento týden zapsal do dějin hledání jiných světů. Astronomové v objektivu poprvé zachytili oběžnice dvou vzdálených hvězd (tři u první a jednu u druhé). Oznámili to v předběžném on-line vydání časopisu Science.
Objevování exoplanet se naplno rozběhlo od poloviny 90. let minulého století. Náznaky jejich existence byly již dříve, potvrzení ale vyžadovalo rozvoj citlivější pozorovací techniky. Nyní už jich známe přes tři sta. Na „nové Země“ však stále čekáme.
První tým, kanadsko-americkobritský, vedl Christian Marois z Herzbergova astrofyzikálního institutu ve Victorii (Britská Kolumbie, město leží naproti Vancouveru). Dalekohledy Keck a Gemini North umístěné na havajské observatoři Mauna Kea pozorovaly hvězdu HR 8799. Ta se nám promítá do souhvězdí Pegasa. Jas má na hranici viditelnosti volným okem, hmotnost 1,5 a svítivost pěti Sluncí. Leží 130 světelných let od nás (1 světelný rok = 9,46 bilionů kilometrů). Je to mladá, bílá a horká hvězda, vzniklá před 60 miliony let.
Nová pozorování doložila, že ji obíhají tři planety. Vědci odstínili záři mateřské hvězdy pokročilým počítačovým zpracováním obrazu. Parametry planet neurčili přímo (na to obíhají příliš daleko od hvězdy, což na druhou stranu pomohlo zobrazení), ale z jasu planet a teoretických modelů.
Pokud je srovnáme s Jupiterem, tak jedna planeta má sedmkrát větší hmotnost a další dvě jsou těžší desetkrát. Všechny tři jsou o pětinu až třetinu větší. Obíhají 24, 38 a 68 AU (1 AU = vzdálenost ZeměSlunce, asi 150 milionů kilometrů) od HR 8799. Oběh proti směru hodinových ručiček kolem této hvězdy jim trvá stovky let.
Nově objevené planety a jejich dráhy připomínají zvětšenou vnější část sluneční soustavy, v nitru soustavy HR 8799 mohou být další planety, i typu Země. Pozorovaná trojice planet je podle všeho viditelná i díky tomu, že od svého vzniku nestačily vychladnout.
Čtvrtou planetu zobrazil Hubblův dalekohled. Planeta obíhá ve vzdálenosti 119 AU, čtyřnásobku vzdálenosti Neptun-Slunce, proti směru hodinových ručiček kolem hvězdy Fomalhaut v souhvězdí Jižní ryby. Ta leží 25 světelných let od Slunce. Je horká, bílá a mladá (200 milionů let), s hmotností dvou Sluncí a svítivostí 16 našich hvězd.
Objev si vyžádal osm let výzkumu a opakované snímky hvězdy. Na planetu ukázaly již v roce 2005 ostrý vnitřní okraj a asymetrie prachového pásu kolem Fomalhautu. Americko-kanadský tým Paula Kalase z Kalifornské univerzity v Berkeley si však musel být úplně jistý.
Planeta má méně než dvě hmotnosti Jupitera a zřejmě obří systém prstenců, jaké míval mladý Jupiter, než splynuly do galileovských měsíců (Io, Europa, Ganymedes, Callisto). Z pozic planety v letech 2004 a 2006 plyne, že obíhá po výstředné dráze jednou za 872 let.
I v jejím případě se poměrně nízká hmotnost a velká vzdálenost od mateřské hvězdy postaraly o to, že nebyla objevena dříve dosud používanými nepřímými metodami. Nedokáže totiž ve světle Fomalhautu vyvolat změny zachytitelné příslušnými přístroji.
