Stal se ředitelem bez výběrového řízení. Martina Reissnera, který se 1. dubna postavil do čela Moravského zemského muzea v Brně, si vybralo samo ministerstvo kultury. Byly to dlouhé námluvy, říká čtyřicetiletý kunsthistorik.
* LN Prý přivádíte do muzea kompletně nové vedení. Je to pravda?
Do muzea se mnou přišla jediná spolupracovnice. Přiznávám ale, že v rámci proměny struktury řízení muzea mám představy o obsazení mnohých významných postů. Jak lidmi, kteří v muzeu působí, tak lidmi zvenčí. Ovšem jsou to zatím jen představy, jež musím v budoucnu zkonfrontovat s realitou.
* LN Jaký bude osud bývalého ředitele Petra Šuleře? V čele muzea stál déle než patnáct let, ministerstvo ale nebylo údajně s jeho prací a orientací muzea spokojeno.
Takový, jaký si on sám zvolí. Myslím, že na jeho plány v muzeu je třeba se ptát jeho samého. Z mé strany mu bylo v souladu se zákoníkem práce nabídnuto místo.
* LN S jakou koncepcí jste oslovil ministerstvo kultury, že vás vybralo? Výběrového řízení jste se nezúčastnil.
Situaci Moravského zemského muzea jsem sledoval léta a cítil jsem, že první muzeum této země a druhé muzeum tohoto státu skrývá neobyčejný potenciál a možnosti rozvoje. K jejich naplnění bych rád napomohl. Komunikaci s ministerstvem jsem navázal ve chvíli, kdy jejich přesvědčení, že je třeba přepřáhnout, bylo již déle realitou. Relativně dlouhé „námluvy“ byly dány cizelováním stanovisek a vzájemných představ.
* LN To cizelování probíhalo s ministrem kultury Václavem Jehličkou?
Jednal jsem jak s příslušným náměstkem ministra, tak se samotným ministrem kultury. Nebyl to proces v řádu dnů, ba ani týdnů. Jsem jmenován na dobu šesti let. Pak budu muset post obhájit. A nemám s tím žádné problémy.
* LN Dosud jste působil jako vedoucí odboru kultury brněnského magistrátu. Jaký je přechod úředníka do kulturní praxe?
Je to skok mnohem menší, než to zvenčí vypadá. Vedení kultury bylo manažerskou funkcí. Stejně je tomu i v případě muzea. Zároveň vnímám, že míra ředitelovy autonomie ve státní organizaci – muzeu je mnohem větší než v městských příspěvkových organizacích. To zjednodušuje operativu, na druhé straně ale přináší větší zodpovědnost.
* LN Ředitelům jste dosud „velel“, nyní jste sám jedním z nich. Jaké jsou jejich reakce?
Metodicky jsem vedl deset brněnských organizací, tedy řekněme ředitelů. Na začátku týdne, těsně před mým odchodem z magistrátu, jsme měli poslední poradu, rozloučení. Se všemi mám srdečný vztah. Moravské zemské muzeum je ale instituce státní, takže žádná vazba mezi bývalým a nynějším zaměstnáním neexistuje.
* LN Váš nástup doprovázejí velká očekávání, ale mezi zaměstnanci také obavy. Jsou oprávněné?
Ne. To jsou legrační fámy, co se vyrojí při podobných přepřaháních velmi často. Všichni, kdo chtějí pracovat k prospěchu muzea, budou ve mně mít oporu. Přišel jsem muzeum modernizovat, aktivizovat a nastartovat k dalšímu mocnému rozvoji. To znamená, že ti, kdo v něm pracují, by měli mít v budoucnu mimo jiné mnohem větší šance uplatnit svůj um, znalosti, dovednosti, zkušenosti a představy.
* LN Budete propouštět?
Chci restrukturalizovat muzeum tak, aby bylo pružnější a dynamičtější, ale také aby si uchovalo vše ze svých tradičních charakteristik a naplňovalo povinnosti, jež má v ochraně, shromažďování a ošetřování sbírek. Nepřicházím s vizí decimovat početní stavy zaměstnanců.
* LN Co se tedy v muzeu stane v nejbližší době?
Chystají se unikátní výstavní projekty, běží odborná činnost. Za několik dnů začne famózní přehlídka o pravěkém umění, o měsíc později pak další návštěvnický hit – výstava o Darwinovi. Přípravy těchto akcí jsou nyní těmi nejviditelnějšími a největšími aktivitami. Mimo to pokračuje kupříkladu rekonstrukce Biskupského dvora.
* LN Kromě Dietrichsteinského paláce, Biskupského dvora, Anthroposu, Paláce šlechtičen a dalších prostor, které muzeum spravuje, prý chcete přidat ještě další. Které?
Jmenujete brněnské objekty, ale muzeum je pevně, a to i fakticky v podobě pracovišť, zámků či bývalých kasáren, zakotveno v celé Moravě. Mé ambice nejsou spojeny primárně s konkrétními lokacemi, ale rád bych muzeu napomohl v rozvoji i cestou zřizování nových specializovaných expozicí. S tím pak může v budoucnu souviset i snaha o získání nových prostor.
* LNA jaká je tedy vaše vize muzea řekněme za tři roky?
Rád bych, aby Moravské zemské muzeum bylo významným a neopomenutelným bodem na společenskokulturní mapě Moravy. Mělo by s noblesou střežit dějinný odkaz, ovšem zároveň jej zpřístupňovat současnými a atraktivními, byť ne podbízivými způsoby a metodami veřejnosti. Pro Moravany i návštěvníky by mělo být tak atraktivní institucí, že jej nebude možno minout. Sním o tom, že se lidé budou předhánět, aby mohli naše výstavy, přednášky, animace či pořady zažít a poznat. V duchu vidím ty zástupy nedočkavců kvapících do otevřené muzejní náruče. Tak takto by to bylo fajn...
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
