9. ledna 2017 6:23 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Pryč se ztroskotanci a samozvanci, podepiš Antichartu! Tak účtovali komunisté

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 84Diskuse
Shromáždění umělců v Národním divadle. Zde se podepisovala takzvaná Anticharta | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Shromáždění umělců v Národním divadle. Zde se podepisovala takzvaná Anticharta | foto: Archiv LN

Komunistický režim velkou mediální kampaní, v níž ožil stalinský duch až k požadavkům "přísného potrestání těchto elementů". Zatáhl do ní přímo či nepřímo celou společnost, aniž ji seznámil s textem prohlášení, kterým se československá helsinská iniciativa profilovala. Důvod k mobilizaci byl v zásadě dvojí: značná publicita Charty 77 v západních médiích a obava, že se s její věcně a klidně formulovanou kritikou ztotožní příliš mnoho lidí či ji přinejmenším odmítnou odsoudit.

Kampaň působila hystericky, ale byla promyšlena a pořádána s bolševickou důkladností. Režim si na ní ověřil situační akceschopnost a funkčnost svého organizačního a propagandistického aparátu. Po dramatickém zadržení Václava Havla, Pavla Landovského a Ludvíka Vaculíka, kteří se pokusili 6. ledna předat prohlášení Charty státním orgánům, potřeboval jen týden na přípravu.

Kampani udal obsah a ráz emblematický redakční text Ztroskotanci a samozvanci publikovaný v Rudém právu 12. ledna 1977. Tento a četné další články – účtující s „pamfletem charta 77“ – nikdy nefigurovaly v pozici hlavní zprávy. Ta byla vyhrazena zobrazení každodenního života pracujících, který měl záměrně kontrastovat s vylíčením chartistů jako „bezcharakterních živlů“, „notorických reakcionářů“ a „otevřených zrádců“, kteří „pohrdají lidem“, „zasévají semena nové kontrarevoluce“ a snaží se „zastavit revoluční proces a obrátit kolo historie zpět“.

Těžko dnes soudit ty, kteří do Národního divadla přišli a podepsali. Byli mezi...
Po zveřejnění Charty 77 dne 7. ledna 1977 v předních světových médiích a jejím...

V prvních dvou týdnech kampaně byly denně zveřejňovány nové a nové, jednoznačně a podle předepsaného mustru formulované rezoluce pracovních kolektivů z továren, družstev, výzkumných ústavů, středních i vysokých škol a mnoha dalších pracovišť. Předpisově nenávistný slovník působil v realitě pozdního socialistického biedermeieru až komicky. Vykřičená bombastičnost paradoxně karikovala kýženou masovost a jednoznačnost. Mocenský účel ovšem kampaň splnila.

Fráze odsouzení a pohrdání duněly veřejným prostorem jako obrovským amfiteátrem. Samy o sobě však nestačily, musely se zhmotnit, doslova ztělesnit. Kampaň proti Chartě 77 tak vstoupila do vrcholné fáze 28. ledna v pražském Národním divadle, kam byli povoláni mnozí populární herci, pěvci a další umělci, aby z úst herečky Jiřiny Švorcové vyslechli provolání, jež představilo chartisty jako zištné zaprodance světového imperialismu, který se marně snaží „položit stín na naše slunečné dílo“. Na konci se přítomní na znamení souhlasu podepsali pod rezoluci Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru. Po týdnu, 4. února, odsoudili podobným způsobem Chartu prominentní zpěváci a hudebníci československé popmusic v pražském Divadle hudby.

Celý text dalšího dílu speciálního seriálu Lidových novin o vzniku Charty 77 a historii českých protikomunistických aktivit najdete v pondělních LN.

CHARTA 77

CHARTA 77

Lidové noviny
  • 84Diskuse

Najdete na Lidovky.cz