„Pokud psilocybin pacientovi zabere, pacient buď nepotřebuje žádné antidepresivum v udržovací léčbě, nebo nižší dávky běžných léků. Lze tak do značné míry minimalizovat výskyt nežádoucích účinků spojených s běžnými léky jako je přibývání na váze, útlum, sexuální dysfunkce a podobně,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví (MZd) v důvodové zprávě.
S nějakým duševním onemocněním se podle odborníků potýká téměř každý třetí dospělý Čech. Je také jednou z nejčastějších příčin pro přiznání invalidního důchodu. S depresí či úzkostmi se potýká kolem 700 000 lidí, u žen je deprese dvakrát častější než u mužů.
Psilocybin patří do skupiny látek, které svým působením navozují takzvaný změněný stav vědomí, charakterizovaný vyvolanými změnami na úrovni vnímání, myšlení a emotivity. „Rovněž byla prokázána nízká toxicita psilocybinu, minimální až žádné riziko závislosti a obecně vysoká bezpečnost,“ uvedlo MZd.
Studie v roce 2017 ukázala, že u deprese nereagující na běžná antidepresiva, vede psilocybin ke zlepšení příznaků po jednom měsíci a u 80 procent pacientů efekt přetrvával po třech měsících. V současné době se výzkumu tohoto typu léčby v ČR věnují dvě mezinárodní a tři tuzemské studie. Lékaři studují také jeho použití pro léčbu obsedantně kompulzivní nebo posttraumatické poruchy, případně pro paliativní péči o nevyléčitelně nemocné.
Speciální podmínky
Lék předepisuje psychiatr nebo klinický psychoterapeut na speciální recept označený modrým pruhem, zdravotnická zařízení pro předepisování a podání musí mít speciální povolení MZd nebo jím být zřizována. Dávka se odvíjí od hmotnosti pacienta, měsíčně nesmí jít o více než 75 miligramů.
Pro účely terapie je psychedelikum běžně obsažené v lysohlávkách připravené v tabletách. „Veškerá porušení pravidel jsou postihována sankcemi podle zákona o návykových látkách,“ píše se v materiálu.
Podávat psilocybin je možné jen jako součást speciální psychoterapie v souladu s klinickým doporučeným postupem. V přípravné fázi si pacient buduje s terapeutem vztah, jsou mu objasněné cíle terapie a řeší se potenciální úzkosti spojené s očekáváním samotného zážitku.
U zvlášť citlivých jedinců může látka vyvolat akutní úzkostné stavy, panické ataky, paranoidní myšlenky, pocity odpojení od vlastního těla či psychotické příznaky. Proto musí být pacient celou dobu terapie i několik hodin po ní pod dohledem.
„Návrh nařízení vlády dále explicitně stanovuje, že v případě, že podání psilocybinu třikrát po sobě nevede k prokazatelnému zlepšení stavu pacienta, pak je další podání kontraindikováno,“ píše se v dokumentu.
V Česku nejde o první využití návykových a psychotropních látek v medicíně. Od roku 2015 mohou lékaři předepisovat léčebné konopí. Podmínky se postupně zmírňovaly, od roku 2020 je léčba hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Nejčastěji se využívá kvůli bolesti, roztroušené skleróze, revmatoidní artritidě, kožních potížích nebo při léčbě rakoviny.
Od letošního dubna mohou marihuanu předepsat pacientům s neutišitelnou bolestí i praktičtí lékaři. Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) poté stoupl počet předepisujících lékařů asi o čtvrtinu na zářijových 296. Loni za celý rok lékárny vydaly asi 320 kilogramů léčebního konopí, letos za tři čtvrtletí to bylo 275 kilogramů.
