Ve čtvrtek Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl, že ženy nemají na jimi vybrané náhradní pozemky nárok. „Nepřekvapuje mě to, zvykla jsem si,“ tvrdí Kvapilová.
V případě obou sester přitom rozhodně nejde o pár korun. Jejich rodině totiž patřil pozemek o rozloze 24 tisíc čtverečních metrů, na kterém nyní stojí Ruzyňské letiště. Cena pozemku je podle loňského názoru soudního znalce Hanuše Krejčího přes 29 milionů. Fond ovšem pozemek nebere za stavební parcelu, ale jen za ornou půdu, a sestrám tak nabízí jen 240 tisíc.
Sestry proto už deset let chtějí po státu náhradní pozemek, ale bezvýsledně. Nabídka Pozemkového fondu je podle Kvapilové naprosto nedostatečná a špatný je i servis, který restituentům poskytuje.
Pomáhá fond spekulantům?
„Nejdřív vyškrtáte bažiny a skály. Pak jedete na místní pobočku Pozemkového fondu. Dají vám mapu, a teprve tam zjistíte tvar pozemku. Nakonec vám zbudou čtyři usoplené pozemky, které stejně nedostanete,“ krčí rameny žena.
Pozemkový fond ovšem takové problémy ústy svého mluvčího Michala Bureše popírá. „Nabídek je dost. Pouze v Praze je pozemků méně a jsou zde komplikované vlastnické vztahy. Pozemků proto tady není z objektivních příčin nabízeno dost, ale není to výhradně naše vina,“ tvrdí Bureš. Práce Pozemkového fondu se také podle něj díky novele zákona o půdě z roku 2006 zlepšila a kritika proto není na místě. Podle Kvapilové je to ale nesmysl. „Nezměnilo se vůbec nic,“ říká lakonicky žena.
Kvapilové advokát Jan Pavlok tvrdí, že fond namísto restituentům pomáhá spekulantům. „Mým názorem je, že to byl úmyslně nastavený systém rozkradení státních pozemků,“ myslí se Pavlok. O jménech advokát mluvit nechce. Na skupování restitučních nároků si ovšem své impérium vybudoval třeba pozemkový magnát Miloš Červenka, zkrátka ale nepřišli ani politikové. Lukrativní pozemky získal například bývalý ministr zemědělství Jan Fencl (ČSSD) a také lidé okolo jeho nástupce Petra Zgarby.
Fond opakovaně kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad a v březnu 2004 v souvislosti s případem Kvapilové a její sestry i Ústavní soud. Ten označil chování fondu za protiprávní „libovůli a liknavost“.
V té chvíli se zdálo, že sestry zvítězily, a navíc ukázaly cestu i tisícovkám dalších podobně postižených restituentů. Rozhodly se nečekat na nabídku fondu a s pomocí realitní kanceláře si vhodné pozemky vytipovaly samy. Ústavní soud jejich postup nevyloučil a ony se proto mohly opět obrátit na obecné soudy. Jednání se ale táhlo až do čtvrtka a Obvodní soud pro Prahu 7 nároky sester odmítl. Soudce využil toho, že parlament schválil zmíněnou novelu zákona o půdě. To je špatná zpráva pro všechny další restituenty, kterých jsou podle Bureše tisíce. Stále totiž zbývá rozdělit 10 tisíc hektarů půdy.
