Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Pulz si udržoval za volantem

Česko

SERIÁL LN KOMU FANDÍ CELEBRITY

Která filmová hvězda by dobrovolně oželila honosný ceremoniál předávání Oscarů? V Hollywoodu najdete jednoho muže s proslule modrýma očima, který s tím nemá sebemenší problém.

Vroce 2003 připadla Paulu Newmanovi nominace v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli za film Road to Perdition. Jenže ve stejný den, kdy se v losangeleském divadle Kodak předávaly zlaté sošky, se zrovna v Mexiku konal závod automobilové série CART.

Proslulý představitel frajera Lukea neváhal a raději fandil u dráhy v Monterrey dvěma jezdcům ze své stáje Newman/Haas Racing.

„Oni jsou tam a já jsem tady. A jsem rád, že tu jsem,“ tvrdil potom spokojeně Newman. Nemusel litovat, protože svého třetího Oscara stejně nezískal.

Náklonnost ke sportu měl ale rodák z Clevelandu v genech od malička.

Vždyť jeho otec vlastnil obchod se sportovními potřebami. Na univerzitě Kenyon College zase získal sportovní stipendium a hrál ve školním týmu americký fotbal.

To už pomalu začínal dělat první herecké krůčky, které ho následně dovedly k vášni, jež ho ovládla po zbytek života.

K vůni motorů Newman poprvé přičichl v roce 1969 při natáčení dramatu Vítězství. Kritika hodnotila snímek, v němž ztělesnil závodníka Franka Capuu, spíš střízlivě kvůli nepříliš vynalézavému příběhu, jenž se točil kolem světoznámého závodu 500 mil Indianapolis.

Newman ale bral roli velmi zodpovědně. Za volantem rychlého vozu se nenechal při nebezpečných scénách zastupovat kaskadéry. Brzy začal závodit i bez asistence kamer. V kategorii sportovních vozů se stal nováčkem roku. Ve výčtu jeho dalších úspěchů vyčnívá především druhé místo ve vytrvalostním závodu 24 hodin Le Mans v roce 1979.

S přibývajícími roky Newman čím dál méně rozšiřoval svoji filmografii. Jeho závodnická aktivita naopak nepolevovala. Jako sedmdesátiletý se stal v roce 1995 nejstarším členem vítězného týmu v dalším motoristickém maratonu -24 hodin Daytony.

Definitivní odchod z okruhů neustále oddaloval. Zatímco jeho vrstevníci si už užívali důchod, Newman si ani sedm let po triumfu v Daytoně podobné myšlenky nepřipouštěl. Sbohem aktivní závodnické kariéře dal až loni v září.

„V mém věku je člověk šťastný, když má ještě pulz. Abych jej udržel v chodu, potřebuji pravidelné dávky adrenalinu, a proto stále usedám do závodního vozu,“ vystihl, proč ho rychlost za volantem vždy tolik přitahovala.

Autor: