Uprchlý boss podsvětí si na jihu Afriky odpykává za únos, pokus o vraždu a obchod s drogami trest 35 let ve vězení. Ten ale ještě může narůst, protože Krejčíř je v Jihoafrické republice (JAR) vyšetřován i pro další trestnou činnost.
O tom, jak vysoký trest by si případně přivezl do Česka, se povedou složitá jednání mezi tuzemským a tamním ministerstvem spravedlnosti. V tuzemsku obnáší maximální trest 20 let vězení, výjimečné tresty se pohybují do 30 let, případně na doživotí.
V kauzách typu Krejčíř je možné vyšší trest v místním vězení vykonat, musí k tomu však existovat mezinárodní úmluva. A tu Praha s Jihoafrickou republikou nemá. Ve finále by paradoxně záleželo na rozhodnutí samotného Krejčíře. „Ve vztahu mezi Českou republikou a JAR taková smlouva v platnosti není, v daném případě by s tím tedy musel vyslovit souhlas odsouzený, který by měl být k výkonu takového trestu do Česka předán,“ sdělila LN mluvčí ministerstva spravedlnosti Alžběta Šírková.
Jihoafrické ministerstvo ale nemusí o vydání Krejčíře do Česka rozhodnout v dohledné době.
Advokát Čepro Císař: Krejčířovo vydání z JAR by nic nezměnilo |
„Záleží na tom, zda jihoafrická strana oznámí, že vydání je možné uskutečnit v určitém termínu či lhůtě – za splnění případných podmínek –, nebo bude realizace vydání odložena,“ doplnila mluvčí Šírková.
Jihoafrický ministr má několik dalších možností. Krejčíře může vydat až za několik desítek let po odpykání si všech jeho tamních trestů, čehož by se odsouzený nemusel dožít. Další variantou je, že africké ministerstvo o vydání rozhodne až v momentě, kdy soudy dokončí všechna řízení vedená proti českému šíbrovi.
Mimochodem, vězení hrozí Krejčířovi i u nás, neboť letos v březnu byl odsouzen k patnácti letům za kauzy kolem státního podniku Čepro.
Drogové kšefty i vraždy
Krejčíř patří v JAR k nejkontroverznějším postavám. Kromě toho, že se jeho jméno objevuje v souvislosti s drogovými kšefty a vraždami, se pokusil z vězení několikrát utéct. V srpnu se mu povedlo do cely propašovat mobilní telefon, ze kterého poskytl rozhovor do médií. Dozorci mu proto zpřísnili režim.
Jeho čeští obhájci s ním již několik měsíců nemají přímý kontakt, informace se dozvídají z tamních médií, ambasády či od Krejčířovy manželky Kateřiny.
„Radovan Krejčíř má nulový kontakt s obhájci, dochází k porušení základních lidských práv. Velmi pravděpodobně se nějakou dobu nacházel na samotce bez oken,“ popsala LN Krejčířova česká advokátka Karolína Babáková z kanceláře MSB Legal. Dodala, že její klient má zájem hovořit s českými soudy.
Rozhodování na české straně se spustí ve chvíli, kdy vydání Radovana Krejčíře do České republiky posvětí tamní ministerstvo spravedlnosti. „Bude-li vydání jmenovaného do České republiky povoleno ministrem spravedlnosti JAR, jihoafrická strana o tom vyrozumí české ministerstvo spravedlnosti a současně sdělí, zda a kdy je možné vydání realizovat,“ uvedla mluvčí resortu Alžběta Šírková. Její úřad je po celou dobu v kontaktu s Úřadem nejvyšší prokuratury a tamním resortem spravedlnosti.
  |
Jaromír Císař, právník a partner advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný, se domnívá, že dohoda na ministerské úrovni, která je pro vydání Krejčíře nutná, bude komplikovaná.
„Konkrétní výše a způsob výkonu trestu v České republice by byl předmětem dohody mezi ministerstvy spravedlnosti ČR a JAR. Je dost možné, že dohoda států ztroskotá právě na této otázce. Pokud by Jihoafrická republika neakceptovala výkon nižšího trestu, může to znamenat, že tamní ministerstvo nakonec nemusí s vydáním souhlasit,“ řekl LN Císař, jehož kancelář zastupuje ve sporu s Krejčířem státní firmu Čepro.
Důležitou roli podle něho sehrají i další kauzy, ve kterých je Krejčíř podezřelý. Jihoafrická média spekulují, že v jeho okruhu se v letech 2009 až 2013 odehrálo 12 vražd. Africké úřady mohou s vydáním Krejčíře vyčkávat do momentu, než tamní soudy rozhodnou o vině či nevině někdejšího spoluvládce českého podsvětí.
„Nelze zapomínat na další trestní řízení vedená v JAR proti Radovanu Krejčířovi, v nichž dosud nepadl pravomocný rozsudek. Dovedu si představit, že případné uložení dalšího trestu může mít vliv na vyjednávací pozici ministerstva spravedlnosti JAR. Možné je i to, že faktické vydání Radovana Krejčíře bude odloženo do doby, než budou tato trestní řízení skončena,“ dodal Císař.
Krejčíř je na jihu afrického kontinentu citlivou záležitostí. Kdyby tamní politici rozhodli, že jej vydají do Prahy ještě před vynesením soudních verdiktů v ostatních případech, veřejnost by takový krok mohla nést nelibě.
Kouřová clona
Vedle toho, že na jihu Afriky byl zatím Krejčíř odsouzen celkem k 35 letům za mřížemi, v České republice si má odpykat 15 let. Soud ho letos v březnu poslal do vězení kvůli tunelování společnosti Čepro a přípravě vraždy celníka. Krejčířova právnička Karolína Babáková z kanceláře MSB Legal, která spolupracuje i s lobbistou Ivem Rittigem, se však s rozsudkem Vrchního soudu v Praze nesmířila a proti pravomocnému verdiktu podala dovolání k Nejvyššímu soudu.
V něm se Babáková snaží soud přesvědčit, že Krejčíř neměl být v případu stíhaný a obžalovaný v pozici uprchlého. Advokátka je přesvědčená, že Krejčíř v době soudního procesu již neprchal a naopak dlel v jihoafrickém vězení. „Klient měl zájem s českými soudy komunikovat, chtěl skrze videokonferenci v kauze kolem Čepra vypovídat, nebylo mu to ale umožněno,“ komentovala Babáková dovolání k Nejvyššímu soudu.
Generální ředitel Čepra Jan Duspěva má obavu, že v případě vydání Krejčíře do Česka by se protáhla již tak mnoho let trvající soudní řízení, ve kterých uprchlý podnikatel figuruje. „Za určitých právních okolností by mohl Radovan Krejčíř požadovat opakování řízení před soudem, a to nejen v kauze společnosti Čepro. Soudy by tak musely znovu rozhodnout o jeho vině či nevině. Nečekám však, že by jeho přítomnost u soudu přinesla nové důkazy,“ řekl LN Duspěva. Podle něho by byl problém v tom, že Krejčíř by vnesl do sporů informační chaos.
„Riziko může spočívat v medializaci jeho osoby a výpovědích přinášejících ‚nové senzační skutečnosti‘. Vytvořením takové kouřové clony může odvádět pozornost od pravé podstaty případu a snažit se bagatelizovat svůj podíl na trestné činnosti,“ míní šéf Čepra Duspěva.
I z toho důvodu by si přál, aby jeho podnik stihl vyhrát soud v případu fiktivní pohledávky za 2,6 miliardy korun, za jejímž vytvořením Krejčíř stál. „Pokud bych si měl osobně vybrat, tak vzhledem k riziku prodlužování, již tak neuvěřitelně dlouhého soudního procesu bych preferoval, aby byl spor (o fiktivní pohledávku – pozn. red.) týkající se společnosti Čepro rozhodnut v době, kdy pan Krejčíř bude v JAR,“ podotkl Duspěva.
Druhý Kajínek
Česká veřejnost v uplynulých letech zažila propuštění dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka, kterého z vězení dostala milost prezidenta Miloše Zemana. Navzdory zločinu, který spáchal, se z Kajínka stala celebrita, na jejíchž knižních autogramiádách se stojí fronty. Případ Radovana Krejčíře by mohl budit podobný zájem, už jen filmové zpracování jeho příběhu vyprodávalo kina.
„Myslím, že případ Jiřího Kajínka ukázal, že propuštěný vězeň může být v očích veřejnosti celebritou. Jsem přesvědčen, že Radovan Krejčíř by se svojí pověstí budil ještě větší zájem. Je smutnou realitou dnešní společnosti, že pro mnohé by mohl být živoucím hrdinou člověk, kterému se málem povedl podvod na stát,“ míní ředitel Čepra Duspěva, jehož podnik čelí sporům s různými mafiánskými strukturami přes 15 let.
Obavu z návratu někdejšího vládce podsvětí by měl i bývalý detektiv, který v minulosti Krejčíře vyšetřoval. „Osobně si myslím, že nic dobrého by Krejčířův návrat nepřinesl. Ba naopak, přišly by další problémy. Je pravděpodobné, že by pokračoval v tom, co tu započal, než utekl,“ řekl LN Karel Tichý, který velel speciálnímu týmu pátrajícímu po zločinech Krejčíře a zesnulého kmotra Františka Mrázka.
Podle dalšího policisty, se kterým LN hovořily a jenž si přál zůstat v anonymitě, by se v ohrožení po Krejčířově vydání mohli ocitnout svědci, kteří pomáhali s rozkrýváním jeho tajemství. Vždyť ze čtyř informátorů, které na Krejčíře a Mrázka nasadil tým bývalého policisty Tichého, přežil jediný.
Krejčíř obvinil jihoafrické policejní činitele a politika z mučení a falšování důkazů |
„Pokud by se Krejčíř vrátil, svědci, kteří vystupovali proti němu, by se nyní mohli cítit ohrožení. Mohl by se začít mstít za zmizení svého otce, to je dodnes nevyřešená kauza. Spousta lidí by se ocitla v nebezpečí, Krejčíř toho na ně z dob své éry hodně ví. Jen kdyby začal mluvit o tom, kolik kterým advokátům bokem platil. Jeho návrat by rezonoval i mezi politiky. Vezměte si, jaký povyk nastal, když se v roce 2006 snažil zničit Stanislava Grosse, na kterého vyrobil zfalšovanou směnku,“ dodal detektiv, který se podílel na vyšetřování uprchlého bosse.
Tehdejší ředitel civilní rozvědky Karel Randák je naopak přesvědčený, že pokud by Krejčíř chtěl po případném vydání v Česku rozehrát nějaké boje, stavěl by na písku. „Už 13 let je mimo republiku. Jak s takto starými informacemi chcete dneska někoho ohrožovat? Je to nesmysl, jeho doba je pryč. Tehdy si vymyslel směnku, na kterou mu skočilo i několik novinářů. Teď by nemohl postupovat jinak, zase by si vymýšlel,“ řekl LN Randák.
Podle bývalého ředitele rozvědky by české ministerstvo spravedlnosti mělo stát o Krejčířův návrat do vlasti až po odpykání všech trestů na jihu Afriky – tedy až za několik desítek let.
„Nechápu postoj českého státu. Na jedné straně tu české podniky a instituce usilují o došetření kauz kolem Krejčíře, zároveň ale stát usiluje o jeho vydání do Česka? Chápal bych zájem o vydání jen ve chvíli, kdyby se tu dopustil závažnějších trestných činů než v Jihoafrické republice. Tudíž nerozumím české straně, proč by mu nyní měla jít naproti. Ať si v tamní base odsedí tresty, které dostal, a pak ať ho sem třeba vydají k místním soudům,“ dodává Randák.
