MOSKVA „Ve světě začíná nové kolo závodů ve zbrojení. My se však do něj nesmíme nechat zatáhnout,“ prohlásil včera v Moskvě Vladimir Putin. Šéf Kremlu, který za tři měsíce předá funkci svému nástupci, však zároveň dodal: „My za to nemůžeme, my s tím nezačali.“ Včerejší řeč, kterou Putin pronesl před rozšířenou Státní radou, byla považována za jeden z jeho posledních klíčových projevů v čele ruského státu.
Za současnou novou vlnou zbrojení podle Putina stojí Severoatlantická aliance a Spojené státy. „NATO expanduje. Přibližuje se k našim hranicím. My jsme zrušili naše základny na Kubě a ve Vietnamu. A co jsme za to dostali? Nové americké základny v Rumunsku a Bulharsku,“ postěžoval si ruský vůdce před 750 účastníky jednání Státní rady. Američané navíc plánují rozšíření své protiraketové obrany - v Polsku a v České republice mají být umístěny protiraketové střely respektive radarová základna.
„V důsledku toho jsme nuceni k odvetným opatřením,“ oznámil ruský prezident s tím, že v průběhu nadcházejících let začne Moskva vyrábět nové zbraně. Ty mají být přinejmenším srovnatelné s arzenálem jiných armád, v některých aspektech je mají dokonce převyšovat. Podle agentury Reuters měl Vladimir Putin zjevně na mysli plány, v jejichž rámci mají být ruské rakety vyzbrojeny novými atomovými hlavicemi.
Zbrojení a údajná vojenská hrozba ze strany Západu však nebyly jedinými tématy Putinova projevu. Ruský vůdce se podrobně věnoval také stavu ekonomiky. Zdůrazňoval přitom pokrok, kterého Rusko pod jeho vládou na poli hospodářství dosáhlo.
V roce 2000, kdy nastupoval do funkce prezidenta, prožívala země podle Putina ekonomický kolaps. Jím zavedená opatření však vyvedla stát z krize. Růst hrubého domácího produktu v současnosti přesahuje osm procent a objem zahraničních investic loni dosáhl 82 miliard dolarů. Ruská federace se podle prezidenta vyšvihla mezi sedm největších světových ekonomik a její hospodářství předehnalo například Francii nebo Itálii.
Projev 55letého odstupujícího politika může být chápán také jako jeho politická závěť před březnovými prezidentskými volbami. Všeobecně se očekává, že v ních zvítězí Putinův favorit, dvaačtyřicetiletý místopředseda vlády Dmitrij Medveděv. Ten se již nechal slyšet, že nebude vypracovávat svůj vlastní volební program, protože by se nijak nelišil od programu jeho ochránce Putina.
Novou hlavu státu budou Rusové volit 2. března. Volby tentokrát nebude monitorovat Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Ta nepřistoupila na podmínky Moskvy, které omezovaly působení pozorovatelů v zemi. Včera také vyjádřil pochyby nad poctivostí volebního klání tým pozorovatelů Parlamentního shromáždění Rady Evropy
***
„NATO expanduje. Přibližuje se k našim hranicím... V důsledku toho jsme nuceni k odvetným opatřením.“
