VĚDNOHUBKY
Krok k léčbě lidské obdoby nemoci šílených krav představuje objev na Nové Guineji. Obyvatelé tohoto ostrova, kteří dříve při rituálním kanibalismu pojídali mozky svých nebožtíků, si velice rychle vyvinuli odolnost vůči kuru – prionové nemoci podobné smrtelné Creutzfeld-Jakobově chorobě.
Vědci z University College London nyní analyzovali DNA tří tisíc ostrovanů z oblasti, kde v polovině 20. století řádilo kuru. Z tohoto počtu 709 lidí jedlo mozky svých blízkých ještě v době, kdy to zákon nezakazoval. Podle dosavadních poznatků o kuru měli být tito rituální kanibalové dávno po smrti. Ale vědci mezi nimi našli 557 lidí, kteří přežili. U nich objevili novou variantu genu, která zvyšuje odolnost vůči kuru. Podle Johna Collinge, autora článku zveřejněného tento týden v New England Journal of Medicine, je pozoruhodné, že se nová variace genu vyvinula během několika desetiletí, což je neobvykle krátká doba. Objev by mohl ukázat cestu k léčbě prionových nemocí.
Učení mučení. Kdo si do hlavy marně vtlouká cizí slovíčka, ví, o čem je řeč. Ale platí tohle rčení pro všechny situace? Je možné, aby se člověk něco dokázal naučit také ve spánku? Takovou otázku kladli už mnozí, naposledy John Rudoy a jeho tým z Northwestern University v americkém městě Evans. Odpověď včera zveřejnil časopis Science. Vědci ukázali dobrovolníkům na obrazovce počítače 50 unikátních snímků a ke každému pustili specifický zvuk. Například obrázek ptáka doprovázelo trylkování, fotku bedny s dynamitem akustický záznam exploze. Pokusné osoby si měly zapamatovat, v jaké části monitoru se obrázek nachází. Pak si dobrovolníci zdřímli a během spánku si poslechli polovinu ze zvuků doprovázejících obrázky. Vzápětí po probuzení měli označit pozici fotografií na obrazovce. Úspěšněji určili snímky, jejichž zvuky vyslechli.
Trumf a povzbuzení pro všechny žáky, studenty a další svěřence vzdělávacích institucí přichází v závěru zprávy. Dobrovolníci v kontrolní partě, kteří poslouchali zvuky v bdělém stavu a nešli spát vůbec, byli dvakrát méně úspěšní než spáči. Co z toho vyplývá? Že vizuální informace spojená se zvukem se ukládá do paměti ve spánku trvaleji. Dobrou zprávu kalí drobnost – každá skupina sestávala jen z 12 dobrovolníků, a to není moc přesvědčivý počet. Ovšem učení ve spánku nebolí a možná přináší i výsledky.
Kolik je na světě nášlapných min nastražených v zemi? Odhady mluví o desítkách milionů. Hledač min se přitom obvykle splete jenom jednou. Rizikové povolání se může stát méně nebezpečným díky týmu studentů z univerzity ve skotském Edinburghu.
Jak uvádí tiskové prohlášení jejich alma mater, vyvinuli jednoduchý a levný postup na odhalování pozemních min. Vypěstovali bakterie, které začnou zeleně světélkovat, když přijdou do styku s chemikáliemi v trhavinách. Bakterie lze namíchat do bezbarvého roztoku a rozstřikovat nad zaminovanými plochami. Zelenavé světélkování se objeví během několika hodin. Pro pyrotechniky je to nadějná zpráva. Budou se totiž mít co ohánět, protože podle Ottawské úmluvy má 29 zemí během tohoto a příštího roku odminovat svoje území. Ovšem dalších skoro 60 států se ještě s minovými poli nevypořádalo.
***
NEPŘEHLÉDNĚTE
Příloha Věda&Výzkum o rozsahu čtyř tiskových stran vychází v Lidových novinách každé úterý.
O autorovi| Josef Matyáš, redaktor LN
