Pondělí 5. prosince 2022, svátek má Jitka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Pražský summit skončil. Jak srazí ceny energií, EU dojedná až za 14 dní

Česko

  14:50aktualizováno  18:17
Nejvyšší představitelé zemí EU se opět sejdou za 14 dní, aby dořešili otázku sražení cen energií. Na pražském summitu v pátek předjednali společné nákupy plynu či posílení odolnosti energetické infrastruktury. Zopakovali plnou finanční, humanitární, vojenskou i politickou podporu Ukrajině.

Lídři EU páteční zasedání fakticky pojali teprve jako přípravu před formálním summitem EU za dva týdny v Bruselu. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je tam již nezbytné přijmout potřebná opatření pro snížení cen energetických zdrojů. Dále apeloval na snížení spotřeby a hovořil o otázce bezpečných dodávek plynu, přičemž také zmínil společné nákupy a čím dál širší podporu pro ně. V tomto ohledu má za důležité jednat s třetími zeměmi, které by se mohly v budoucnosti stát spolehlivými partnery.

Premiér Petr Fiala v závěru pražského summitu řekl, že stále větší podporu mezi státy Evropské unie má oddělení cen plynu od cen elektřiny. Navrhoval též uvolnění emisních povolenek z tržní rezervy.

„Stále větší podporu má oddělení ceny plynu od ceny elektřiny, to by znamenalo ve výsledku snížení cen pro občany i firmy v Evropské unie,“ uvedl předseda vlády. Je podle něj nutné také hledat celoevropské možnosti pomoci s cenami energií velkým firmám, které není možno podporovat ze státních rozpočtů.

Členské země EU podle Fialy volají po společném evropském řešení a nechtějí se pouštět do národních cest, které by mohly být dražší a nemusely by vést ke kýženému výsledku.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poznamenala, že státy EU podporují společné nákupy plynu v příštím roce tak, aby se vzájemně nepřeplácely. Pokud jde o plyn z Ruska, podle šéfky EK aktuálně tvoří 7,5 procenta plynu importovaného do EU, zatímco dříve to bylo 40 procent. EU se podle von der Leyenové také podařilo snížit celkovou spotřebu o desetinu a naplnit zásobníky na téměř 90 procent, což znamená o 15 procent vyšší zásoby než stejnou dobou loni.

Za zásadní považuje von der Leyenová kromě společných nákupů plynu také ustálit jeho cenu a zabránit spekulacím s ní. Dalším krokem je částečné oddělení dopadu cen plynu na cenotvorbu elektrické energie.

Šéfka EK ale také apelovala na investice do obnovitelných zdrojů energie. Komise podle ní bude hledat další možnosti financování dotačních programů.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie mají 27 různých způsobů, jak bojovat s drahými energiemi, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. V Praze se podle něj státníci shodli na dalším společném postupu, který bude stát na „garancích a půjčkách“ a nikoliv na národních subvencích. Právě druhou zmiňovanou cestu prosazovalo Německo, naopak Francie klade důraz na solidaritu.

Německý kancléř Olaf Scholz předtím přitom řekl, že se mu podařilo odstranit nepochopení ohledně plánu německé vlády na zmírnění dopadů vysokých cen energií v objemu 200 miliard eur, tedy téměř pěti bilionů korun. Scholz německý program znovu obhajoval a zdůraznil, že podobné balíčky přijaly i jiné země, jmenovitě Itálie, Španělsko či Nizozemsko. A také Francie.

Scholz řekl, že je důležité snížit ceny zemního plynu a připustil, že vyřešení problému vysokých cen lze dosáhnout jen společně. Zároveň ale obhajoval opatření na národní úrovni. Podle něj jsou nezbytná a budou muset být přijímána ve všech zemích.

Scholz naznačil, že snížení ceny plynu lze dosáhnout v součinnosti s vývozci této energetické suroviny, například s Norskem a Spojenými státy. Evropa podle něj potřebuje dlouhodobé kontrakty o dodávkách plynu s různými dodavateli. V posledních letech mnohé evropské státy sázely na krátkodobé dohody, kritizoval kancléř.

Nehlasitějším kritikem Německa je polský premiér Mateusz Morawiecki. „Musíme využít síly Evropské unie k tomu, abychom stanovili maximální ceny plynu,“ prohlásil. Šéf polské vlády patří naopak k velkým zastáncům zavedení cenového stropu. Stejně jako Polsko se k této myšlence hlásí například Francie, Itálie či Španělsko.

Německo spolu s Nizozemskem či severskými státy se zatím staví proti s obavami, že by strop zásadně narušil fungování trhu a mohl způsobit nedostatek plynu. Česko jako předsednická země zastává neutrální postoj.

Morawiecki připustil, že páteční jednání pozice zemí nesjednotilo, vedlo však k další výzvě komisi, aby „velmi rychle“ připravila plán, s nímž podle kritiků zbytečně dlouho váhá.

Polský premiér s kolegy hovořil i o nápadu, podle něhož by mohl evropský blok na podporu občanů ohrožených vysokými cenami energií využít část peněz, které zmrazil ruským oligarchům a dalším subjektům v rámci sankcí. Podle něj jde až o 350 miliard eur (8,5 bilionu Kč).

„Můžeme zkonfiskovat tyto prostředky pro dobro Ukrajiny, která by z nich měla být rekonstruovaná, ale rovněž ve prospěch evropských občanů,“ řekl Morawiecki. EU v současnosti připravuje pravidla, podle nichž by mohla část zmrazeného majetku zabavit v případě obcházení sankcí.

Autoři: ,

Ať se dětem lépe dýchá. Proč vyrazit do Dětské léčebny Cvikov
Ať se dětem lépe dýchá. Proč vyrazit do Dětské léčebny Cvikov

Respirační onemocnění postihne čas od času každé dítě. Někdy ale může i banální onemocnění vést k nepříjemným chronickým stavům. Blíží se podzim a...

Mohlo by vás zajímat