PRAHA Pro mnohé školy je to noční můra a nepřekonatelný problém. Pro velkou část učitelů zase téma, o kterém nechtějí mluvit a v hodinách ho doslova „odbývají“. Řeč je o sexuální výchově.
Přestože je podle odborníků toto téma při výchově dítěte jedním z nejdůležitějších, nejčastěji se o něm děti dozvídají z internetu a od svých vrstevníků či zkušenějších kamarádů. Jen minimálně od rodičů a ve školách. I ministerstvo školství ale upozorňuje na to, že kvalita takových informací je diskutabilní a neúplná. A proto to chce změnit.
Jak již v minulosti LN informovaly, ministerstvo se pustilo do přípravy příručky a metodických doporučení pro učitele, jak o sexu učit. A obojí je nyní na světě. Jde o vůbec první materiál svého druhu. „Správně uchopit téma sexuální výchovy není pro učitele nic jednoduchého. Cílem tohoto materiálu je upozornit na širší souvislosti sexuální výchovy, na její sociální, psychologické, biologické i etické aspekty,“ vysvětlila ministryně školství Miroslava Kopicová.
Desatero pro učitele Sedmdesátistránkový manuál doporučuje učitelům hlavně tři věci: na sexuální výchovu nezapomínat ani v rámci všech možných předmětů, spolupracovat s rodiči a hlavně o sexu s dětmi mluvit již od první třídy. „Sexuální výchova představuje dlouhodobé, záměrné, cílevědomé a systematické působení na žáka,“ vysvětluje ministerstvo učitelům v jednom z doporučujících materiálů. Podle nové příručky by se vyučující měli řídit jakýmsi desaterem. V tom je třeba etický přístup k tématu, důležitost osobnosti učitele, neodsuzující a citlivý postoj k sexualitě či komplexnost, harmonie v sexuální výchově nebo spolupráce školy s rodinou.
A jak by měla sexuální výchova ve školách nově vypadat? Začít by se s ní mělo stoprocentně už od první třídy.
Mezi první a třetí třídou by se tak učitelé s dětmi měli bavit o hygienických a zdravotně preventivních návycích, ale i o tom, jak se chovat při setkání s neznámými lidmi, jak se odmítá komunikace s nimi a proč je důležité požádat o pomoc jiné lidi, když dotyčný na apely dítěte nereaguje.
Mezi čtvrtou a pátou třídou by se vyučující měli zaměřit na vysvětlení funkce jednotlivých orgánů v lidském těle, mluvit o etapách ve vývoji člověka před a po narození a zaměřit by se měli i na sexuální chování chlapců a děvčat v daném věku.
Od šesté do deváté třídy by měly být hlavním tématem preventivní způsoby chování a kultivované chování k opačnému pohlaví, fyzické změny v dospívání, ale i manipulativní vliv vrstevníků, sekt a médií. V nejvyšších ročnících pak přijde na řadu téma antikoncepce, mýty v sexuální oblasti a pohlavní choroby a hlavně virus HIV a nemoc AIDS. Příručka tak radí, jak dětem toto onemocnění vysvětlit. „Průměrný věk při zjištění této diagnózy je 32 let. U žen je nejčastěji sdělována mezi dvacátým a dvacátým čtvrtým rokem. Tím se řadíme mezi země, kde HIV infekce postihuje především mladou generaci,“ vysvětluje v příručce sexuolog Ivo Procházka. Ten zmiňuje ale i ostatní pohlavní choroby.
Mýty o homosexualitě Dalším samostatným tématem je pak homosexualita a hlavně mýty o ní. Sexuoložka Lenka Fifková například vyvrací názor, že je homosexualita úchylkou, že jsou homosexuální muži zženštilí a homosexuálně orientované ženy se chovají jako mužatky.
***
Co kdy učit
Od 1. do 3. třídy jsou ústředním tématem konkrétní hygienické a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím znalostí o lidském těle.
Od 4. do 5. třídy by se učitelé měli zaměřit na využívání poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánů.
Od 6. do 9. třídy se mají probírat pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery. Později bezpečné sexuální chování, antikoncepce, homosexualita, deviace.
