Spolu s bývalý předsedou vlády Milošem Zemanem se shodli, že při svém vstupu bylo Česko v obtížné situaci kvůli propuknuvší krizi na Balkáně.
Zemanovi, který byl v čele vlády při vstupu Česka do aliance, například vadí podle něj příliš mírný přístup k islámským fundamentalistům, při kterém se s nimi spíš vyjednává než bojuje. Dále uvedl, že by uvítal, kdyby se NATO rozšířilo o Izrael, aliance by tak prý prokázala zájem bojovat proti islámskému terorismu. Přistoupení Gruzie a Ukrajiny ale neschvaluje. Ukrajina prý není schopna plnit ani své závazky ohledně plynu a prezident Gruzie Michail Saakašvili ještě před nedávnem potlačoval opozici.
Parkanová schvaluje plánované rozšíření NATO o Chorvatsko a Albánii, do NATO a EU je prý zájem vtáhnout také Srbsko. Přistoupení Izraele je podle ní ale vyloučené.
S Obamou to tiše vyhnije
K vybudování americké protiraketové obrany v Česku a Polsku, Solana uvedl, že je to způsob, jak chránit celou Evropu. Velkým nebezpečím je podle něj Írán, u nějž není jisté, že jeho jaderný program je mírový. "Zpracovává se několik, zhruba pět variant, jakým by protiraketová obrana NATO byla zpracována, v každé z těch variant se počítá s americkým pilířem protiraketové obrany," sdělila Parkanová.
Podle Zemana ale na vybudování základen ve střední Evropě nedojde. "Myslím si, že s nástupem prezidenta (USA Baracka) Obamy to tiše vyhnije a žádný radar a žádné antirakety v Polsku prostě nebudou," myslí si Zeman.
Co se týká výdajů na armádu, ministryně uvedla, že Česko nesplňuje předepsaný limit dvou procent HDP do resortu obrany. Stejný problém mají prý ale dvě třetiny členských zemí NATO. Loni dávala ČR na obranu 1,43 procent HDP, letos a v roce 2010 by to mělo být 1,36 procent, přičemž i tato čísla se podle ní mohou ještě měnit. Parkanová ale připomněla, že v důsledku redukce a profesionalizace armády se výdaje v absolutních číslech příliš nezměnily.
