* LN V čem vlastně tkvělo kouzlo Radomíra Šimůnka?
Měl jednoznačně talent od boha. Trochu špatně se to teď říká, ale jsem přesvědčený o tom, že kdyby tréninku dával o trochu víc a zapracoval hlavně na kondici, mohl to dotáhnout ještě mnohem dál. Vtechnice byl naprosto skvělý, taktiku se vůbec nepotřeboval učit, tyhle věci měl prostě daný.
* LN Na jaké chvíle, které jste po Šimůnkově boku strávil, nejraději vzpomínáte?
Myslím, že v republice není moc lidí, kteří by s Radkem zažili víc než já. Vždyť jsem ho znal od jeho prvních cyklistických krůčků. Radek byl navíc synovcem Miloše Fišery, takže jsme o něm často mluvili. Už v dorostu byl hodně dobrej, prakticky nepřehlédnutelnej.
* LN Stejně jako mezi dospělými...
Samozřejmě. Často jsme na soustředěních a závodech spali spolu na pokoji. Zažil jsem ho i jako nejstaršího člena nároďáku, který jsem trénoval, Radek byl jakýmsi nepsaným kapitánem. Na mistrovství světa v Birminghamu v roce 1983 jsme spolu dokonce stáli na stupních vítězů. Radek tehdy vyhrál a já dojel třetí. Když jsme se vraceli domů, tak jsme medaile náležitě oslavili. Hlavně na lodi, kterou jsme se taky plavili...
* LN Lékař prý jako možnou příčinu smrti uvedl cirhózu jater. Vy jste předpokládám asi věděl o jeho vážných zdravotních problémech...
Vědělo to hodně lidí a přiznám se, že špatného konce jsme se trochu obávali.
* LN Bezpochyby si vzpomenete i na jeho autonehodu z roku 1992, po níž byl odsouzen k nepodmíněnému trestu. Jak moc tahle událost ovlivnila jeho další kariéru?
Určitě v něm tahle věc zůstala celý život. I když na druhou stranu se mi zdálo, že se ze všechno relativně brzy oklepal. Takže jeho další kariéru myslím tahle autonehoda až tolik neovlivnila. Sice jsme se s Radkem hodně kamarádili, probírali jsme spolu prakticky všechno, ale je zajímavé, že o téhle autonehodě jsme nikdy neprohodili jediné slovo. Nechtěl jsem mu připomínat věc, která se už bohužel stejně nedala změnit.
* LN Vídali jste se i poté, co svoji kariéru zakončil?
Jistě. Začal se starat o syna Radka, takže jezdil na všechna mistrovství světa i Světové poháry. Někdy se až mohlo zdát, že se stal snad jakýmsi členem našeho realizačního týmu.
***
O jeho autonehodě jsme nikdy neprohodili jediné slovo. Nechtěl jsem mu připomínat věc, která se už bohužel stejně nedala změnit.
