Člověk podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu je prvním stíhaným podle paragrafu o neoprávněné činnosti pro cizí moc, uvedl ve čtvrtek mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.
Tejc v reakci na dotaz iDNES.cz řekl, že je těžké učinit jakékoliv závěry bez podrobnějších informací. „Přesto stále platí, že Nejvyšší soud měl k zavedení a konkrétní formulaci tohoto trestného činu řadu odborných výhrad. Ty směřují především k tomu, že nabízí vícero výkladů a je lehce zneužitelný. Nejvyšší soud jistě není možné podezírat z toho, že by byl hnízdem čínského nebo ruského vlivu,“ reagoval.
Český prezident Petr Pavel k tomu sdělil, že trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc má svoje opodstatnění. „Já jsem o celé věci informován, takže vím, o co jde,“ ujistil prezident.
„Pro mě je to jednoznačně důkazem, že loni přijatý zákon, který stanovil práci pro cizí moc jako trestný čin, má svoje opodstatnění. A že tyto hrozby nesmíme podceňovat,“ prohlásil Pavel v Hranicích na Přerovsku na závěr prvního dne dvoudenní návštěvy v Olomouckém kraji.
Nejde o propagandu, kterou by si někdo vymýšlel, podotkl prezident. „To, že se ty informace k veřejnosti nedostávají, je naprosto pochopitelné, protože většina těch informací je v nějakém utajovaném režimu,“ poznamenal. „Což ale neznamená, že se takové věci nedějí. Dějí se v podstatě denně,“ popsal. Zdůraznil také, že je potřeba se proti nim účinně bránit.
Současná vláda v čele s premiérem a lídrem hnutí ANO Andrejem Babišem ale nadále počítá se zrušením daného ustanovení trestního zákoníku. „Působení ve prospěch cizí moci by po jeho zrušení bylo trestné ve stejném rozsahu jako před 1. říjnem minulého roku, a to podle okolností jako například vyzvědačství, ohrožení utajované informace a podobně,“ dodal Tejc.
Zmíněným trestným činem se zabývá i Ústavní soud (ÚS), a to z popudu 24 senátorů, kteří doplnění trestního zákoníku považují za příliš obecně formulované a jde podle nich také o ústavně nepřípustný přílepek k novele o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny. Zrušení u ÚS podpořily také neziskové organizace Institut H21, Remedium a Otevřená společnost.
„Zákon, který jde zneužít, ohrožuje celý stát“
Příslušný paragraf kritizoval bezprostředně po podzimních volbách i poslanec hnutí ANO a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček. Avizoval jeho zrušení.
„Gumový zákon, který je vágně napsaný, zůstane gumovým zákonem i v takové situaci. Pokud existuje paragraf, který lze hravě zneužít, ohrožuje to celý právní stát, ačkoliv se v síti občas může objevit i skutečná ryba,“ potvrdil nyní Vondráček své stanovisko na dotaz zpravodajského portálu iDNES.cz.
Ustanovení trestního zákoníku o neoprávněné činnosti pro cizí moc začalo platit loni v únoru. Zavedla jej minulá vláda s cílem vytvořit právní nástroj k postihu činnosti pro cizí země nebo organizace ohrožující bezpečnost republiky.
Bývalý ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v minulosti uvedl, že zavedení trestního postihu je nezbytné kvůli omezení hybridních útoků a vynášení citlivých informací.
Policie k nynějšímu zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu uvedla, že na případu spolupracuje také Vrchní státní zastupitelství v Praze. Státní zástupce Martin Bílý sdělil, že stíhaný člověk je cizinec. Podle zdrojů serveru Seznam Zprávy působil jako novinář s akreditací ministerstva zahraničí.
Podle Deníku N je pak obviněný nyní ve vazbě. „Obviněná osoba byla soudem vzata do vazby z důvodu obavy, že by mohl být pro orgány činné v trestním řízení nedostupný a dále z obavy, že by mohl opakovat trestnou činnost,“ doplnil Bílý.
Za neoprávněnou činnost pro cizí moc v základní sazbě hrozí až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté. Vztahuje se na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“.
