Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Radikálové na 30 dní

Česko

VŠECHNO JE JINAK

GALERIE

Zajímal mne především moment, kdy se promění vnímání Švihadla rotujícího směrem do místnosti. Čím výš se totiž nainstaluje, tím větší rozpor nastává mezi humorným charakterem, který na sebe bere při příchodu, a překvapující pastí, jíž se stává v opačném směru.

Pash* (Martin Kohout) Narozen 1984 v Praze

Likvidační politika izraelských sil a jejich cílené útoky nic neřeší. Naopak. Jen prohlubují nenávist mezi oběma národy a podněcují Palestince k odvetným akcím.“ Tohle konstatování provází incidenty izraelsko-palestinského konfliktu už léta a nepoužívají je pouze šéfové Hamásu, Islámského džihádu nebo dalších protiizraelských organizací. S káravým či varovným prstem je v posledních letech v médiích parafrázují politologové, bezpečnostní analytici a občas i světová diplomacie.

Spirálu násilí, ve které raketu Kassám odpálenou z Gazy na izraelské město Sderot střídá nálet stíhačky, sprška kamení následuje po uzavření hraničního přechodu a sebevražedný atentát je protestem proti dalšímu židovském osídlování, akceptoval v televizním zpravodajství uplynulých let celý svět.

Starozákonní „oko za oko“ se stalo oboustrannou normou a pohřební procesí provázející oběti v Nábulusu nebo Ramalláhu se před kamerami tradičně měnilo v hrozící demonstraci, ne-li přímo náborové centrum. Tak kdo by si dovolil pochybovat o tom, že izraelské akce vyvolají u Palestinců protireakci a touhu po odvetě?

Konstatování o přilévání oleje do ohně na Blízkém východě nyní přehodnocuje studie Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Ta zjistila, že palestinská vlna hněvu se ve skutečnosti zvedá maximálně na 30 dní. Během tří měsíců od konkrétního útoku prý i nejradikálnější horké hlavy v palestinské veřejnosti zcela vychladnou a jsou znovu ochotné přistoupit na vyjednávání a podporovat umírněný Fatáh.

Jak na to akademici přišli? Dubnová analýza „Násilí a veřejné mínění během 2. intifády“ zkoumá zákonitosti revanšistických nálad na základě pravidelných průzkumů veřejného mínění provedených od září 2000 do února 2007. Palestinské odpovědi na otázky „Které politické uskupení podporujete?“ či „Schvalujete, nebo neschvalujete další jednání s Izraelci?“ pak konfrontuje s časovými a geografickými údaji jednotlivých násilných útoků ze strany Izraele.

Desítky tisíc těchto odpovědí dosazovali jeruzalémští analytici do vlastních rovnic typu: Yijt = a1Pj,t-1 + a2P j,t-2... (takhle podobně ten vzorec pokračuje), kde proměnnými jsou kromě časové prodlevy od útoku také počet obětí a radikální (Hamás) nebo umírněný (Fatáh) postoj respondentů.

Závěry se pak zdají jednoznačné: „Efekt, který mají palestinské oběti, není dva měsíce po incidentu statisticky významný a po třech měsících změny postojů zcela mizí,“ říká analýza. „Současné proměny palestinských postojů tak naznačují, že celkově mají výbuchy násilí na nepřátelský postoj Palestinců jen malý vliv.“

Studie sice odpověď na základní a klíčovou otázku proč ignoruje, ale přesvědčivě ukazuje palestinským militantům, že když se k nějakému atentátu jejich skupina přihlásí, získá tím politické preference pouze krátkodobě, nejvýrazněji jen v bezprostředním okolí incidentu a vždy u zhruba stejného vzorku populace. V praxi to znamená, že popularita Hamásu stoupne většinou jen na úkor Islámského džihádu a naopak.

I když v červnu uzavřel Hamás s Omertovou vládou v pásmu Gazy příměří a palestinský Fatáh pod vedením Mahmúda Abbáse má momentálně zřejmě naléhavější neshody s Hamásem než s Izraelem, druhá intifáda pokračuje. Počet obětí izraelskopalestinského konfliktu se v monitorovaných letech na obou stranách sporu zněkolikanásobil, zvýšil se počet sebevražedných palestinských atentátů i frekvence cílených izraelských útoků.

Zatímco výkyvy nálad zaznamenali statistici i hrobníci zejména při operaci Obranný štít z roku 2002, kdy izraelské tanky obsadily klíčová místa na území západního břehu Jordánu, už loňská studie jeruzalémské univerzity upozornila, že cílené likvidace předáků militantního hnutí vedou sice k rozsáhlejším protestům a častějším pokusům o odvetu, počet obětí na izraelské straně se však jimi dlouhodobě snižuje.

Praxe navíc ukazuje, že po fyzických likvidacích palestinských předáků stoupají ceny izraelských akcií, jelikož se všeobecně předpokládá, že po silové intervenci násilné protesty Palestinců a nepokoje v Gaze a na Západním břehu ustoupí. Bumerangový efekt „zubu za zub“ jako by fungoval pouze jednosměrně.

Předpokládáme-li, že izraelské vedení věnuje studii o pomíjivé radikalizaci Palestinců pozornost, může při dalších akcích zřejmě počítat s relativně volnou rukou. V současné době propouští Izrael další palestinské vězně a plány na znovuosídlování Maskiotu, které v roce 2006 pod mezinárodním tlakem stáhl, jsou znovu na stole. Dá se ale s chladnoucími hlavami unavené veřejnosti kalkulovat i výhledově?

Jeruzalémští analytici připouštějí, že potlačované reakce se mohou ve společnosti kumulovat a studie dlouhodobě nic neříká o dnešní mládeži a nastupujících generacích: „To, čemu říkáme dlouhodobě, se v izraelsko-palestinském konfliktu zdá být stále před námi,“ konstatují suše autoři studie.

Můžou Izraelci dál přilévat olej do ohně? Palestinská vlna hněvu se podle nové studie zvedá maximálně na 30 dní. Během tří měsíců po konkrétním izraelském útoku vychladnou i nejradikálnější horké hlavy a jsou ochotné podporovat umírněný Fatáh.

O autorovi| Jan Čáp, redaktor Orientace

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.