Uzávěrka výběrového řízení se přitom blíží. Do tendru se firmy mohou hlásit nejpozději ve středu. "Nastavení zakázky je problematické. Je to pochybení managementu," řekl LN radní ČT Jan Prokeš. Nelíbí se mu například dlouhá doba, na kterou má být smlouva uzavřena. Místo aby televize nejdříve zkusila, jestli se jí převedení správy poplatků vyplatí, chce tendr uzavřít rovnou na šest a půl roku. Za tak dlouhou dobu se přitom mohou změnit očekávané výnosy.
Čtěte takéMalá farma vysává peníze z ČT. Předražený seriál má málo diváků |
"Ještě si jako rada musíme vyjasnit další postup. Ještě se to dá pozastavit nebo zrušit. Osobně budu usilovat o to, aby se to zrušilo," uvedl Prokeš.
Podle vedení televize se ovšem spolupráce se soukromou firmou vyplatí. Dokáže prý sehnat nové poplatníky, hlavně z řad firem. Tak by mělo do pokladny veřejnoprávní televize dorazit dalších 300 milionů korun ročně. Tyto odhady ale zpochybňuje radní Prokeš i jeho kolegyně Dana Eklová.
Radní navíc kritizují, že prý nebyli o vypsání miliardové zakázky předem se všemi podrobnostmi informovaní. "Dostali jsme jen kusé údaje o věcném záměru, ale to nejpodstatnější, že to má být smlouva na šest a půl roku v hodnotě miliardy korun, to jsme se nedozvěděli," říká Prokeš.
Podle odboráře Adama Komerse může být miliardová zakázka ve skutečnosti pokus vyvézt peníze veřejnoprávní televize do soukromého sektoru.
V současnosti má na starosti výběr koncesionářských poplatků zhruba 20 pracovníků přímo v televizi, kromě toho si na některé práce už nyní ČT najímá externí firmy. "Chceme vše sjednotit pod jednu střechu," vysvětlil v MF DNES finanční ředitel ČT Robert Kvapil.
Koncesionářské poplatky tvoří většinu příjmů České televize. Loni na poplatcích vybrala 5,83 miliardy korun, celkem přitom získala 6,93 miliardy korun. Domácnosti, které mají televizní přijímač, platí nyní poplatek 135 korun měsíčně.
