Taky jsem minulý týden obdivoval staré tramvaje, trolejbusy a autobusy, které ke 140 letům brněnské dopravy projížděly brněnským náměstím Svobody. A říkal jsem si, kolik dnes vyráběných vozidel vydrží fungovat tak dlouho jako parní tramvaj Caroline či parní nákladní automobil Sentinel. Ani nevím, jestli ta slza v mém oku byla z nostalgie, či od sazí.
Mrzí mne, že brněnští politici se ani u příležitosti takového výročí nedohodli, co udělají s tou unikátní kolekcí tramvají, kterou Brno má. V depozitáři technického muzea v Líšni na ně padá prach, je jich škoda. A stačilo by jen místo jiných nesmyslných projektů obnovit opravu tratě ze Stránské skály, která k němu vede, ale už desítky let rezaví. Muzeum by pak ožilo, peníze, které plánuje po několik let dát na stěhování, by prostě využilo na opravy svých vozidel a celých těch nešťastných prostor. Navíc by na Stránskou skálu mělo krásnou předváděcí trasu, což při přestěhování jinam při vší snaze už mít nebude.
Ale třeba se pletu. To 140. výročí brněnské dopravy je až 17. srpna. Do té doby mají odpovědní čas na to, co za dlouhé roky nestihli.
O autorovi| Martin Kopeček, Brno
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
