Současné vedení Prahy vyzvalo Peking k jednání o vyškrtnutí zmíněné části letos v lednu. Vyjednávání se vedlo korespondenčně. Čínská strana na opakované návrhy o vyjmutí článku tři reagovala odmítavě, na poslední urgenci nereagovala, což vedlo vedení města k návrhu celou smlouvu vypovědět. Zástupci Číny několikrát uvedli, že postoj Prahy poškozuje česko-čínské vztahy.
Pražská radní Hana Kordová Marvanová (za STAN), která s návrhem na vypovězení přišla, ČTK v pátek sdělila, že schválení zmíněné části smlouvy bylo nestandardní. „Do smlouvy o spolupráci mezi hlavními městy politická deklarace nepatří. Nesouhlasím s tím, aby Praha takto dávala najevo podporu autoritářského režimu, který v Číně panuje,“ uvedla. Vypuštěním zmíněné části dá podle ní Praha najevo nesouhlas s tím, že jsou v Číně porušována lidská práva.
Radní v pondělí doplnila, že pokud zastupitelé příští týden výpověď smlouvy schválí, primátor ji hned poté odešle do Číny. „Tím bude celá záležitost v tomto roce ukončena,“ řekla. „Myslím si, že na říjnovém zastupitelstvu bude mít tento tisk podporu napříč celým politickým spektrem,“ dodala předsedkyně zastupitelského klubu Pirátů Michaela Krausová.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v pondělí ČTK řekl, že rozhodnutí rady respektuje, jde o záležitost samosprávy. Za zahraniční politiku ale zodpovídá vláda a na její pozici se nic nemění. Praha by podle něj neměla mít ambice zasahovat do české zahraniční politiky. Prezident Miloš Zeman v neděli na Frekvenci 1 poznamenal, že Praha má víc než dost problémů, kterými by se měl primátor Zdeněk Hřib (Piráti) zabývat.
Na postup Prahy Čína zareagovala kromě veřejných deklarací i tím, že začala rušit domluvená vystoupení pražských souborů, například Pražské komorní filharmonie. Jednalo se však i o rušení vystoupení souborů, které Praha nezřizuje a její jméno mají pouze v názvu.
Spor o smlouvu mezi Pekingem a Prahou zasáhl vztahy s Čínou, které už předtím nebyly ideální. Před rokem do nich zasáhlo varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost před výrobky čínských firem Huawei a ZTE. Čína se proti tomu ohradila a čínský velvyslanec o věci jednal s Babišem, premiér následné výroky diplomata označil za lži.
Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR se dosud nepodařila naplnit očekávaní ohledně přislíbených investic Číny v Česku. Nedaří se podle něj ani odstraňovat bariéry pro vstup českých firem na čínský trh.
Smlouva s Čínou z roku 2016 zakotvuje kulturní a hospodářskou spolupráci mezi oběma městy. Právě kvůli třetímu článku smlouvy, hovořícímu o politice jednné Číny, smlouva sklidila vlnu kritiky. Tehdejší opozice z řad TOP 09 a ODS uváděla, že podobné klauzule do smluv mezi městy nepatří a nemá ji tam kromě Prahy žádné z evropských měst.
Smlouva mezi Prahou a Pekingem budí kontroverze již od uzavření- Smlouvu s Pekingem schválila Praha v minulém volebním období za primátorky Adriany Krnáčové (ANO). V únoru 2016 pro ni bylo 35 z 65 zastupitelů, prošla hlasy ANO, ČSSD, KSČM a části ODS. Její znění kritizovali zejména opoziční zastupitelé, ale též někteří členové spoluvládnoucí Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN). Smlouva totiž obsahovala klauzuli, že Praha uznává jednotu Číny. Tehdejší vedení podpis obhajovalo i tím, že Peking článkem podmiňoval plánované zapůjčení pandy do pražské zoo.
- Současné vedení Prahy, které se ujalo vlády v hlavním městě v listopadu 2018, vyzvalo již letos v lednu Peking k jednání o vyškrtnutí části sporné klauzule o uznávání jedné Číny. Podle koaličních politiků byl Praze článek vnucen a ve smlouvě mezi dvěma městy je zcela nadbytečný. "Za Prahu Sobě jsme si jisti, že lidská práva jsou více než panda v zoo," řekl například lídr uskupení Jan Čižinský.
- Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) k tomu řekl, že pokud dojde ke změně smlouvy, vláda se od takového kroku distancuje. "Politiku jedné Číny zastává Česká republika kontinuálně od sametové revoluce, plně v souladu s oficiální politikou EU a USA," uvedl ministr. Připustil však, že smlouva byla uzavřena mezi městy, nikoli mezi státy, a proto do ní MZV nemůže zasahovat a má pouze konzultativní roli.
- Vyjednávání o změně smlouvy se vedlo korespondenčně, čínská strana ale na opakované návrhy o vyjmutí článku reagovala odmítavě. Vztahy mezi Prahou a čínskou stranou ovlivnilo nejen jednání o smlouvě. Třeba na novoročním setkání primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) s diplomatickým sborem usiloval čínský velvyslanec o odchod tchajwanského diplomata, Hřib to odmítl.
- V průběhu letošního roku pak byly kvůli postoji Prahy k dohodě zrušeny cesty některých uměleckých těles spojených s Prahou do Číny. V červnu se ukázalo, že se neuskuteční turné orchestru PKF - Prague Philharmonia, plánované na 17. září až 5. října. Podle vedení PKF bylo důvodem prohlášení primátora o změně smlouvy. Čína podmínila povolení k turné orchestru kritikou postojů vedení Prahy, to však filharmonie odmítla.
- Dalším ze souborů, který neodjel do Číny, bylo smyčcové Pražákovo kvarteto. Přestože mělo podepsanou smlouvu, plánované koncerty čínský partner zrušil s odkazem na tamní úřady. Jeden z jeho členů Josef Klusoň to v srpnu vysvětlil tím, že čínským komunistům vadí kladný postoj pražského magistrátu k Tchaj-wanu a k Tibetu. Kvarteto se přitom jmenuje podle svého zakladatele Josefa Pražáka a s Prahou nemá nic společného.
- V létě bylo zrušeno i plánované říjnové turné Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR). Čínská strana nedala české agentuře, která měla celou akci organizovat, příslušná povolení. Začátkem září sice čínské velvyslanectví v Praze uvedlo, že SOČR odložil návštěvu Číny na základě vlastního rozhodnutí, mluvčí rozhlasu Jiří Hošna ale ČTK potvrdil, že od čínské strany se nepodařilo získat potřebná povolení.
- Proti rušení koncertů českých hudebních těles (dalším se stal hudební soubor Guarneri Trio Prague) se začátkem září na schůzce s s čínským velvyslancem v ČR Čang Ťien-minem ohradil ministr kultury (a někdejší šéf diplomacie) Lubomír Zaorálek (ČSSD). Podle něj tyto kroky poškozují obraz Číny u české veřejnosti a velvyslanec jako zástupce čínské strany v ČR nese za tyto kroky odpovědnost.
- Ke kauze kolem smlouvy mezi Prahou a Pekingem se vyjádřil i prezident Miloš Zeman, který je velkým zastáncem česko-čínské spolupráce. Mimo jiné řekl, že rušení kulturních akci nepovažuje za rozumné, respektuje to ale jako odvetu za činy primátora Zdeňka Hřiba, který se podle prezidenta zřejmě domnívá, že může prezentovat nezávislou pražskou politiku, která není politikou jedné Číny. "Pan primátor Hřib zasel vítr a my všichni teď sklízíme bouři," prohlásil Zeman.
- "Pan prezident bohužel nepochopil, že 'politika jedné Číny' neznamená, že budeme tancovat přesně tak, jak Čína píská. Namísto svých čínských poradců a čínské firmy Huawei, která sponzoruje Pražský hrad, by měl raději naslouchat českému ministerstvu zahraničí," reagoval na prezidentova slova v polovině září Hřib. Ke kauze se Zeman vrátil i 25. září na recepci k oslavě 70. výročí vzniku lidové Číny, kdy řekl, že je zklamaný z napjaté situace v kulturní spolupráci ČR a Číny.
|
