PRAHA Když letos v lednu zemřel bývalý hradní kancléř Ivan Medek, jeho žena, paní Helena Medková, se hned dva týdny po této smutné události obrátila na Kancelář prezidenta republiky, aby vrátila manželův Řád T. G. Masaryka.
Pravděpodobně i díky mužově někdejšímu zaměstnání na Hradě a oddané službě státu věděla, že když prezident vyznamenání osobnostem každoročně 28. října „propůjčuje“, nejde jen o symbolický slovní obrat.
Zítra prezident opět předá státní vyznamenání výjimečným osobnostem. „Pan Ivan Medek byl můj předchůdce, takže jeho paní to velmi dobře znala z rodiny,“ připomíná kancléř prezidenta Václava Klause Jiří Weigl.
Drahá vyznamenání Zákon o státních vyznamenání České republiky opravdu mluví jednoznačně: Po úmrtí nositele řádu - občana České republiky -se číslovaná insignie řádu vrací Kanceláři prezidenta republiky. Rodinám zůstane diplom jako připomínka hrdinství a zásluh jejich předka.
Tradice propůjčování řádů a vyznamenání pochází z první republiky. Tehdy protokol T. G. Masaryka vedl Jiří Guth-Jarkovský. Ten se prý inspiroval v Británii a Francii.
„Ta insignie patří jen nositeli, nikdo jiný už ji na sebe nemůže vzít. To znamená, že je zbytečné, aby po jeho smrti zůstala u dědiců,“ podotýká Ladislav Špaček, bývalý blízký spolupracovník prezidenta Václava Havla.
Řády jsou mimo jiné poměrně drahé - a to nejen v přeneseném slova smyslu. Cena jednoho exempláře se pohybuje v řádu desetitisíců i statisíců korun, záleží na typu. A po odevzdání dále mezi oceněnými rotují. Weigl zdůrazňuje, že finanční důvody nehrají významnou roli ve věci vracení řádů, spíš jde opravdu o již zmiňovanou jedinečnost vyznamenání.
Na Hradě ale prý každopádně přesnou statistiku nevrácených vyznamenání nemají. „To je docela složité. Od první republiky byla těch řádů udělena spousta a statistika jako taková se o tom nevede,“ dodává současný kancléř.
V cizině zůstávají Podle jeho slov prezidentská kancelář oslovuje pozůstalé až v době, kdy se dělá inventura hradního majetku. Na rodiny nespěchá a jedná samozřejmě uctivě. Ani Špaček, ani Weigl nepřipouštějí, že by se někdy na Hradě řešila nějaká „kauza“ související s nevráceným vyznamenáním. „Může to znamenat, že je to benevolentní, tedy kdo nevrátí, tak nevrátí. Anebo to může znamenat, že všichni vracejí, a proto to není problém,“ vysvětluje bývalý Havlův mluvčí.
Vzákoně ale také existuje výjimka - řády zůstávají v rodinách jako dědictví pro budoucí generace, pokud nemá vyznamenaný české státní občanství. Řád bílého lva má například britská panovnice Alžběta II., ale z minula třeba i kubánský diktátor Fidel Castro.
***
JAKÁ JSOU STÁTNÍ VYZNAMENÁNÍ S
Propůjčením nebo udělením českých státních vyznamenání - řádů a medailí - oceňuje stát vynikající občanské zásluhy jednotlivců o budování svobodné demokratické společnosti, výsledky práce, úsilí o obranu vlasti, hrdinské a jiné výjimečné činy. Občanům České republiky jsou řády propůjčovány a medaile udělovány. Řádovými dny jsou 1. leden a 28. říjen.
Řád bílého lva propůjčovaný za zvláště vynikající zásluhy, za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a za významné proslavení vlasti v zahraničí
Řád Tomáše G. Masaryka propůjčovaný osobám, které se vynikajícím způsobem zasloužily o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva
Medaile Za hrdinství udělovaná za hrdinství v boji, záchranu lidského života nebo značných materiálních hodnot
Medaile Za zásluhy udělovaná osobám, které se zasloužily o stát nebo územní samosprávný celek
Prezident Václav Klaus předává v loňském roce státní vyznamenání na Pražském hradě při příležitosti výročí vzniku samostatného Československa 28. října 1918
