Neupřesnil ale, zda bude přerušen stávající kontrakt, nebo se zákaz týká pouze kontraktů budoucích a to, co se Moskva Teheránu písemně zavázala dodat, bude splněno. „Vše bude záviset na chování Íránu,“ řekl nejednoznačně generál a vyvolal tak dohady o tom, kolik komplexů Írán již získal a získá. V této souvislosti informační portál Newseru citoval slova íránského brigádního generála Ahmada Mikaního, podle kterého Írán už na Rusko nespoléhá a vyvíjí vlastní obranné rakety dlouhého doletu.
Kontrakt mezi Teheránem a Moskvou byl podepsán v roce 2007. Rusové měli Íráncům dodat protiletadlové systémy S-300 za celkovou částku 800 milionů dolarů. Od roku 2008 se spekuluje, zda už něco Íránci od Rusů dostali, či nikoliv. Kontrakt ostře kritizovaly USA a Izrael. Než se ale velmoci dohodly, Írán se naučil vyrábět adekvátní zbraně sám a navíc získal komplexy od některých bývalých sovětských republik, například Běloruska. Někteří ruští generálové a představitelé ruských zbrojovek vyjadřují nespokojenost s tím, jak se Moskva chová ke svému tradičnímu zákazníkovi – Íránu. Ruští zbrojaři totiž prožívají těžké časy a zákazníky potřebují. Proto Moskva nehodlá ustoupit Izraeli v otázce dodávek křídlatých raket Sýrii. Kromě toho se včera ruský prezident Dmitrij Medveděv snažil uklidnit zbrojaře ujištěním, že v rámci jeho velkolepého plánu modernizace ruské ekonomiky budou mít zbrojovky výsadní postavení. Bylo ohlášeno i zvýšení výdajů na státní program zbrojení – Medveděv na něj přislíbil vyčlenit 22,5 bilionu rublů během deseti let. „O takových sumách jsme zatím jen snili,“ nechal se novinkou unést vicepremiér Sergej Ivanov, který zbrojařské kruhy ve vládě reprezentuje.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
