„V současné době je led na Dunaji silný jen patnáct centimetrů. Někteří kapitáni mi přitom potvrzují, že by bez problémů mohli plout po řece, i kdyby byla ledová vrstva třikrát silnější,“ kritizoval uzavření Dunaje šéf přístavu v hornorakouském Ennsu Gottfried Kneifel. Navíc má podle něj plavební správa k dispozici čtyři ledoborce, které vůbec nevyužívá. „Dunaj byl každopádně uzavřen příliš brzy a zbytečně,“ domnívá se Kneifel.
Škody jsou vysoké K rakouskému rozhodnutí se podle něj musely z pochopitelných důvodů připojit i sousední země Bavorsko a Slovensko, které dosud nechávaly řeku otevřenou. Škody údajně dosahují astronomických výšek. Ministerstvo infrastruktury, pod které spadá plavební správa, však s odkazem na odborné argumenty naopak tvrdí, že přepravcům uzavřením zdymadel na zamrzlé řece šetří peníze. A to z prostého důvodu. „Dlouholeté zkušenosti ukazují, že bourání ledu na Dunaji není smysluplné. Vznikají při něm kry, které při oteplení mizí mnohem pomaleji než souvislá ledová vrstva,“ řekl Reinhard Kremslehner z plavební správy. Kdyby tedy podle něj správci toku nyní znovu zprovoznili zdymadla a umožnili některým velkým lodím plavbu po zamrzlé řece, udělali by přepravcům jen medvědí službu.
