Pacientů, kteří prodělali rakovinu, bude přibývat. Je třeba se na to připravit, říká Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky VFN.
LN Překvapilo vás, když jste slyšel nejnovější předpověď, že se výskyt nádorových onemocnění do roku 2030 zvýší trojnásobně?
Ta předpověď je alarmující. Nás to ale tak úplně nepřekvapilo. Hlavní důvod je, že populace stárne. Výskyt zhoubných nádorů je největší právě ve vyšší věkové kategorii. Zdravotní péče o nenádorové choroby se zlepšuje, to znamená, že máme čím dál více lidí v rizikových věkových kategoriích.
LN Souvisí ten nárůst výskytu rakoviny i s kvalitou životního prostředí? To je těžké říct. Spíše to souvisí s životním stylem. U některých nádorů, jako je karcinom prsu, je to jakási „daň za pokrok“. Více se vyskytuje ve vyspělých zemích, kde je lepší výživa a podobně. Životní prostředí se na tom může podílet také, ale ne tak úplně. Spíše je to celý životní styl, stres, výživa, málo fyzické aktivity a tak dále.
LN Dvacet let není tak dlouhá doba. Jestliže má být do roku 2030 třikrát tolik onkologicky nemocných, měli by na to politici myslet už dnes...
Určitě ano. Tato informace by se měla dotknout celé společnosti. Na očekávaném nárůstu se mohou paradoxně podílet i screeningové programy, které odhalí více časných stadií nádorů. Je ale jasné, že nemocných, kteří rakovinu někdy prodělali, bude čím dál více.
LN Hrozí u nás, že by v souvislosti s přibýváním zhoubných nádorů chyběla kapacita zdravotnických zařízení?
Je třeba být připravený. Je důležité, aby tady byl dobrý systém domácí a paliativní péče (péče o pacienty, kteří trpí nevyléčitelnou nemocí v pokročilém stadiu – pozn. red.). To je struktura, nad kterou se trochu zavírají oči, tam máme rezervy. LN Léčba rakoviny má být více individualizovaná. Znamená to, že už se nepůjde cestou plošného ozařování nebo chemoterapie lidí se stejnou diagnózou?
Přesně tak. Individualizovaná léčba znamená, že bychom měli mít před rozhodnutím o léčbě molekulární nebo genetický popis nádoru. To se už částečně děje. Díky vyšetření takzvané K-ras mutace můžeme odhalit léky, které jsou pro daného pacienta neúčinné. Dají se použít pro jiné nemocné a u 40 procent nemocných se tak nepodává neefektivní léčba.
LN Bude se na rakovinu umírat méně?
Pokud bude časnější diagnóza, tak ano. Pořád ale bude skupina nemocí, která nebude vyléčitelná.
Nejčastější zhoubné nádory
v Česku v roce 2005
počet diagnostikovaných nádorů na 100 000 osob
druh rakoviny počet případů úmrtí
1. nádory prsu 111,73 38,77
2. nádor prostaty 97,95 28,58
3. nádory tlustého střeva a konečníku 78,62 42,26
4. průdušky a plíce 61,38 50,52
5. nádory dělohy 34,12 10,08
6. ledviny 27,20 11,24
7. močový měchýř 24,31 7,35
8. vaječníky 21,45 14,23
9. melanom kůže 20,59 3,84
10. nádor hrdla děložního 18,96 7,83
11. slinivka břišní 17,63 15,55
12. žaludek 15,56 12,00
13. žlučník a žlučové cesty 10,02 7,96
Nejčastější onkologická
diagnóza v Česku v roce 2006
údaje v absolutních číslech úmrtí
nové případy úmrtí
tlusté střevo a konečník 7801 4183
průdušnice a plíce 6188 5516
prsu (u žen) 5884 1909
ostatní 52 040 16 287
celkem 71 913 27 895
Srovnání se zahraničím Ústav zdroj:
za rok 2002 zdravotnických informací
výskyt nádoru podle přepočtu na světový standard a Globocan statistiky,
Tlusté střevo Tlusté střevo Nádor Nádory
a konečník u mužů a konečník u žen prostaty u mužů prsu u žen
1. Česko 1. Nový Zéland 1. USA 1. USA
2. Maďarsko 2. Norsko 2. Nový Zéland 2. Belgie
3. Slovensko 3. Austrálie 3. Portoriko 3. Nový Zéland
9. Česko 41. Česko 31. Česko
