„Rakovina plic je prognosticky nejzávažnější onkologické onemocnění. Osmdesát pět procent lidí, u kterých je diagnostikováno, do pěti let umírá,“ upozorňuje přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice Martina Koziar Vašáková.
Vašáková je zároveň garantkou projektu Solace v Česku. Ten má za úkol plošně rozšířit preventivní screening plic po Evropě. „Česká republika stála u zrodu projektu. Kromě Polska a Chorvatska jsme totiž jedinou evropskou zemí, kde program časného záchytu rakoviny plic funguje,“ vysvětluje Vašáková. Zdůrazňuje, že mezi rizikové osoby patří současní i bývalí kuřáci, v Česku jde asi o půl milionu lidí.
Trend vývoje rakoviny plic ukazuje, že v posledních letech na nemoc umírá stále více žen. „Je to tím, že ženy začaly masivně kouřit později než muži a ten efekt se dostavuje až nyní,“ říká přednostka. U mužů naopak mortalita dlouhodobě klesá.
Řada lidí má ze screeningu obavy. Nejčastější argument je podle Vašákové to, že se pacient cítí dobře a nemá tak důvod do léčení vstupovat. Jenže rakovina plic své příznaky projevuje až v pozdních stádiích, kdy se šance na vyléčení významně snižuje. Preventivní screening dokáže úmrtnost snížit až o pětinu. „V běžné populaci zachytíme v prvním stadiu, které je vyléčitelné, jen desetinu pacientů. V programu screeningu je to více než padesát procent,“ doplňuje Vašáková.
Dalším důvodem odkladu vyšetření je strach z diagnózy nebo strach z nutnosti přestat kouřit. Vašáková však uklidňuje, že pacientovi stačí kouření omezit. Upozorňuje rovněž na to, že riziko se týká i bývalých kuřáků.
Do programu se podle vedoucího Národního screeningového centra Ondřeje Májka mohou zapojit lidé ve věku 55 až 74 let. Jednotkou posuzování jsou takzvané balíčkoroky. „Jedná se například o osoby, které kouří nebo kouřily jeden balíček cigaret denně po dobu alespoň 20 let,“ upřesňuje Májek.
Od praktika k pneumologovi
Zásadní roli v prevenci hrají praktičtí lékaři. „Jsme první, kdo pacientům screening nabízí. Dokážeme rozptýlit jejich obavy a motivovat je k zapojení se do programu. Polovina pacientů, které jsme oslovili, s preventivním vyšetřením souhlasila,“ přibližuje přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK Norbert Král. Tvrdí, že když pacientovi lékař sdělí šanci na včasný záchyt, strach z diagnózy překoná.
Rizikové pacienty poté praktičtí lékaři posílají k pneumologům. „,S pacienty probereme jejich osobní a rodinnou anamnézu a provedeme komplexní vyšetření plic. Pokud odhalíme plicní onemocnění, které Ize řešit v ordinaci ambulantních pneumologů, převezmeme je do péče a nasadíme léčbu. V rámci screeningu pak pacienti ještě podstoupí CT vyšetření s nízkou dávkou záření u radiologa,“ popisuje Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.
Nízkodávkové CT vyšetření je nejúčinnějším způsobem k odhalení nemoci, míní radiolog Hynek Mírka. „Tento typ vyšetření dokáže odhalit nádor dřív, než se objeví jakékoli příznaky. Pacienti pak mají větší šanci na vyléčení. Skenování na radiologickém pracovišti je rychlé a nebolí,“ popisuje.
Žádné potíže, přesto měl nález na plicích
Žádné potíže neměl ani sedmapadesátiletý Tomáš z Prahy. Přesto mu jeho lékařka z ORL jako bývalému kuřákovi doporučila, aby se do screeningu plic zapojil. Tomáš kouřil krabičku cigaret denně po dobu 28 let. Podstoupil spirometrii, rentgen a posléze i CT. Až to odhalilo nález, který měřil přes jeden centimetr.
Tomáš měl štěstí. „Útvar na plíci se sice nezvětšil, na pneumologii mi ale řekli, že i když je ohraničený a pravděpodobně není zhoubný, bude lepší ho operativně odstranit. Neváhal jsem,“ vypráví pacient Tomáš. Následný histologický rozbor rakovinu plic nepotvrdil. I po operaci ale docházel do nemocnice na pravidelné kontroly.
Ty jsou, jak potvrzují lékaři zapojení do screeningu plic, velice důležité. „My pacientům v ambulanci neustále opakujeme: ‚To, že jsme dnes nic nenašli, je skvělá zpráva, ale za rok vás tu chceme vidět znovu.‘ Ta disciplína je u rizikových kuřáků naprosto zásadní,“ říká primářka Čierná Peterová. „Ten program je nastaven jako víceletý, aby nám případný nově vzniklý nádor neutekl,“ potvrzuje Vašáková.
Vyšetření je pro rizikové skupiny od roku 2021 bezplatné, jak uvádí web Ministerstva zdravotnictví. Je určené pro lidi ve věku od 55 do 74 let.
Zájemcům o vyšetření lékaři rovněž doporučují navštívit web Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR prevenceproplice.cz, kde se o prevenci a screeningu mohou dozvědět více. V Česku jsou dostupné i další screeningové preventivní programy, v jejichž provádění Česko patří k evropské špičce, potvrzuje Májek.
19. dubna 2014 |
