Šumperská firma Energotis totiž oživila staré plány ještě z dob a socialismu a zpracovala studii na elektrárnu, která by fungovala na základě výměny vody mezi Dunajem a Vltavou. V noci, kdy je levný elektrický proud, by čerpadla „pumpovala“ vodu nahoru na Lipno, v době denní energetické špičky by pak voda zase padala do rakouské přehrady, položené o 450 metrů níže, a pomocí turbíny vyráběla elektřinu.
„Ta studie proveditelnosti je prakticky hotová a jednáme nyní s potenciálními investory celého projektu jak v Česku, tak v Rakousku,“ řekl LN ředitel firmy Energotis Miroslav Kopřiva. Tento odborník řídil od roku 1990 až do spuštění výstavbu proslavené přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně na Šumpersku, která je považována za jeden z divů České republiky. Sám Kopřiva ale připouští, že příprava podobného projektu na Lipně může narazit na mnohá úskalí. V Evropě totiž zatím neexistuje energetický zdroj fungující na základě výměny vody mezi dvěma sousedními státy. Případné výstavbě by tedy v každém případě musela předcházet mezinárodní smlouva i propojení důležitých energetických sítí.
Pokračování na straně 4
Dokončení ze strany 1
Projekt by ale podle Kopřivy na druhou stranu znamenal velký přínos pro energetiku ve střední Evropě. Přečerpávací elektrárna je totiž důležitým stabilizátorem energetické sítě. „A z desítek možností pro výstavbu elektrárny vychází právě spojení Lipna s pětadvacet kilometrů vzdáleným Aschachem jako nejvýhodnější,“ upozornil Kopřiva.
Studie počítá s ražbou podzemního tunelu mezi oběma přehradami. Elektrárna by pak mohla mít výkon až 500 megawattů, což je zhruba čtvrtina výkonu Temelína. „Náklady zatím odhadujeme kolem 28 miliard korun,“ řekl Kopřiva.
Fakt, že evropská energetika bude už v blízké budoucnosti potřebovat podobné zdroje, potvrzuje i vedení společnosti ČEZ. Se stoupající spotřebou elektřiny totiž roste hrozba výpadků energetické sítě způsobených přetížením, či naopak výpadkem zdrojů. Důkazem jsou poslední rozsáhlé výpadky sítí například v Itálii, Německu, Polsku a před rokem i v Česku. „Přečerpávací elektrárny plní v tomto směru důležitou roli především ráno a večer, kdy v ranních hodinách spotřeba elektřiny prudce vzrůstá a po sedmnácté hodině zase klesá,“ řekl LN mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Protože uhelné, jaderné či větrné elektrárny ale nemohou na změnu spotřeby reagovat z minuty na minutu a jejich odstavení či najetí chvíli trvá, pomáhají v takových důležitých okamžicích stabilitě sítě zdroje, které je možné zregulovat prakticky okamžitě. „A takovými zdroji jsou především přečerpávací elektrárny,“ dodal Kříž. Problém jejich výstavby ale podle něj spočívá v odhadovaných nákladech a možnostech realizace. „ČEZ proto zatím preferuje plány na novou plynovou elektrárnu, jejíž výkon lze regulovat podobně rychle jako u přečerpávačky,“ upřesnil Kříž.
Vedení Povodí Vltavy, které spravuje přehradu Lipno, tvrdí, že projekt přečerpávací elektrárny na rakouskočeských hranicích zn. O možnostech jeho realizace je prý zatím předčasné hovořit. „Nápad je to z technického pohledu vynikající. Chápu, jak jsou a zejména budou přečerpávačky důležité,“ řekl LN lipenský hrázný a zároveň ředitel závodu Horní Vltava Zdeněk Zídek.
Na druhou stranu by podle Zídka přípravný proces muset zahrnovat kromě technického posouzení i řadu dalších posudků a studií, ať už z oblasti ochrany vod, energetiky, nebo ochrany přírody a krajiny. „Dovedu si představit všechny možné problémy, na které by projekt určitě narazil,“ řekl Zídek.
Rovněž odborníci firmy Energotis přiznávají, že jedním z takových problémů může být výměna vody mezi Dunajem a Vltavou, jejíž celkové účinky by museli posoudit vodohospodáři i hygienici.
***
Elektrárna by fungovala na základě výměny vody mezi Dunajem Vltavou. Nyní se jedná s investory z obou zemí.
OBRÁZEK
ŠIMON / LN
