Rampula to řekl v rozhovoru pro deník MF Dnes. MUS totiž podle Rampuly nebyla způsobena škoda. Prodej zhruba 46 procent akcií MUS z roku 1999, za nímž stála vláda Miloše Zemana, je navíc podle něho již promlčen. Rampula vedle toho odmítl pochybení státního zastupitelství v souvislosti s dotazy Švýcarů, zda se ČR hodlá připojit k tamnímu trestnímu řízení, které s kauzou MUS souvisí.
"Tehdejší manažeři koupili akcie Mostecké uhelné společnosti i za využití finančních prostředků této firmy. Peníze ale následně i se zhodnocením vrátili. Toto jednání můžeme považovat za nemorální, ale nemůžeme ho považovat za trestné. Tedy alespoň v tomto vědomostním stadiu. Tímto jednáním totiž nebyla způsobena Mostecké uhelné společnosti škoda, protože peníze byly i s úroky vráceny. Ani sama firma se necítí býti poškozena," uvedl Rampula.
Česká policie okolnosti privatizace a nákupu akcií MUS prověřovala řadu let pro podezření ze spáchání trestných činů krácení daně, poplatku a podobné povinné platby, porušování povinností při správě cizího majetku a zneužívání informací v obchodním styku.
PSALI JSME: |
V roce 2008 sice případ odložila, v roce 2009 ale tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká kauzu nařídila otevřít a pokračovat v prověřování. Koncem letošního ledna se pak na základě informací od Švýcarů prověřování rozšířilo i o podezření z korupčních trestných činů - přijímání úplatku a podplácení.
Švýcarská prokuratura koncem října informovala o tom, že k soudu podala obžalobu na sedm lidí, které viní z finančních machinací v souvislosti s nejmenovanou významnou energetickou společností.
Vyšetřování Švýcaři otevřeli v červnu 2005 kvůli podezření, že z MUS byly přes vedení firmy nelegálně vyvedeny peníze. Významná část majetku byla podle obžaloby převedena do Švýcarska a "vyprána". Obžaloba zahrnuje skutky kvalifikované jako praní špinavých peněz, nekalá správa, podvod a falšování listin.
Švýcaři se Česka v minulosti dotázali, zda se chce k trestnímu řízení připojit jako poškozená strana. V Česku se v posledních dnech rozhořel spor o tom, proč na švýcarské dotazy nikdo nereagoval, zda se ještě lze připojit k trestnímu řízení ve Švýcarsku, a kdo je za možné prodlení zodpovědný.
Ministerstvo financí v úterý přišlo s tvrzením, že je možné se k trestnímu řízení připojit i po oficiálním podání obžaloby - jako soukromý žalobce.
Rampulův nástupce Stanislav Mečl však uvedl, že podle sdělení švýcarských orgánů lze se souhlasem soudu spojit civilní řízení s řízením trestním. "K takovému kroku je však potřeba doložit, jaké skutečnosti České republice bránily se připojit se svými nárokem již v řízení trestním," uvedl s tím, že se to "nejeví jako reálné".
Ministerstvo prý dosud na dotaz Švýcarska nereagovalo proto, že mu čeští státní zástupci, ani Švýcaři nesdělili, jakým jednáním měla státu škoda vzniknout, a nemůže proto škodu evidovat a vyčíslit. Rampula MfD řekl, že české státní zastupitelství neobdrželo informaci o tom, jaký skutek vlastně Švýcaři vyšetřovali, k čemu by se měla Česká republika připojit a z jaké trestné činnosti by měly zajištěné peníze pocházet.
"Já souhlasím s vyjádřením ministra (Miroslava) Kalouska, že nemá od švýcarské strany dostatek informací pro to, aby mohl jednoznačně říct: ano, připojujeme se k trestnímu stíhání. Tyto informace nemáme ani my," uvedl.
Podle Mečla však švýcarská strana v minulosti opakovaně popsala jednání, na jehož základě měla vzniknout České republice škoda, popsala, jak by mělo Česko při uplatnění nároku na náhradu škody postupovat, a upozornila na blížící se konec vyšetřování.
