Návrh vyhlášky totiž po stanicích například vyžaduje přesné rozměry kotců, voliér a výběhů pro jednotlivá nemocná zvířata. Například pro rehabilitaci a přípravu na vypuštění srnce do volné přírody úředníci vyžadují minimální výběh o rozměrech 200 metrů čtverečních pro jedno zvíře. Tak velikými pozemky ale většina záchranných stanic nedisponuje. A hlavně stanice, které jsou neziskové, nemají dost peněz na to, aby všechna opatření dodržovaly.
„Je to celé velmi sporné. Oni požadují minimální prostory pro jednotlivé druhy zvířat, což je v zásadě v pořádku, ale skutečně to některé stanice nebudou moci splnit,“ řekl Orel.
Šéf ČSOP Petr Stýblo upozorňuje na to, že úředníci ministerstva zemědělství řeší naprosto „marginální problém“. „Největší paradox je, že handicapovaná zvířata mají vyhláškou do detailu vypilované rozměry, parametry, míry klecí a krmiv. To všechno se samozřejmě bude muset dodržovat, ale hospodářská zvířata nebo zvířata, která jsou v obchodech, nic takového nemají,“ řekl Stýblo. „Přijde mi, že z nějakých záhadných důvodů se úředníci z ministerstva zemědělství soustředili na handicapy a řeší tady marginální věc. Co by řešit měli, například týrání slepic v prťavých klíckách, tak to neřeší. Tam prostě sedí lobby jako hrom a nikdo na to nešáhne. Za námi žádné miliony nejsou, a tak se na nás soustředí,“ tvrdí Stýblo.
Další finanční ranou pro stanice je podmínka pro lidi, kteří se o nemocná zvířata starají. Ti totiž budou muset splnit speciální školicí kurs. „Ten samozřejmě těžce zaplatí. A organizuje ho ministerstvo zemědělství a jeho spřátelené organizace, tak to je,“ zlobí se Stýblo.
Připravovaná vyhláška vznikla proto, že v Česku funguje celá řada pochybných záchranných stanic, které divoká zvířata zpět do volné přírody nevrací. „Naše záchranné stanice se měly díky vyhlášce odlišit od ostatních, ve kterých se zvířata týrají a využívají k ekonomické činnosti. To je různé vystavování dravců a focení se s nimi na hradech a podobně,“ soudí Stýblo. „Nakonec se to ale zvrhlo proti nám a žádné výhody z toho mít nebudeme, ba právě naopak,“ dodal.
***
Pomoc zvěři
Záchranné stanice V Česku je 23 záchranných stanic pro volně žijící živočichy, které spravuje Český svaz ochránců přírody. Nejstarší záchranná stanice v Česku vznikla v roce 1992 v Bartošovicích na Moravě. Od té doby stanicí prošlo 10 866 živočichů 208 druhů. Tato stanice ročně přijme okolo 800 zvířat a z toho 55 procent se podaří vypustit zpět do volné přírody. Do stanic se nejčastěji dostávají ježci, poštolky, káňata, netopýři, kolouchové a vydry.
