PRAHA Šest let žádala středočeská obec Zbuzany o dotace od kraje. Neúspěšně. Dočkala se až nyní, kdy je hejtmanem kraje David Rath. A kdo je místostarostou Zbuzan? Hejtmanův starší bratr Michal Rath. Na rekonstrukci čtyř místních silnic navíc obec obdrží štědrou částku 9,4 milionu korun - maximum je přitom jen o 600 tisíc vyšší.
„Žádost jsme zkrátka za ta léta, co ji podáváme, vypilovali,“ nevidí na celém případu nic podezřelého Michal Rath. „Máme na tu stavbu rozpočet, stavební povolení a zítra můžeme začít stavět,“ těší se. Michal Rath si s příchodem svého bratra do hejtmanského křesla polepšil i osobně: ze své referentské pozice na krajském úřadě se totiž vyhoupl do funkce vedoucího oddělení.
Méně šťastné obce se ale bouří. Podle nich rozdělil kraj dotace ve výši půl miliardy podezřele. Peníze z Fondu na rozvoj obcí a měst připadly podle nespokojených starostů předem vyvoleným.
„Ten výběr byl hodně divný. Nic s tím ale nenaděláte. Funguje tam prostě lobby. Máte tři stejné žádosti na podobné věci, a uspěje jen jedna. Dostali ti, kteří mají kontakty na kraji,“ říká například Bohumil Stibal, starosta Všeradic na Berounsku - obce, která neúspěšně žádala o dotaci na opravu mateřské školy.
O krajský příspěvek žádalo více než 700 obcí, uspělo ale jen 164 z nich. Podle Stibala je příkladem pochybného přidělení dotace i případ Zbuzan. „To je naprosto jasné. Vůbec mě to nepřekvapuje. Tak to funguje,“ krčí rameny Stibal.
Další zvláštní případ? Město Zdice. Na opravu hasičské zbrojnice od kraje chtěli 5,6 milionu korun a jejich žádost prošla. Jedním z lidí, kteří o dotacích na kraji rozhodovali, byl přitom místostarosta Zdic Richard Dolejš.
Polepšilo si Rathovo bydliště Hostivice. Na opravu tamní jídelny základní školy dostalo z krajského rozpočtu dotaci ve výši 60 milionů - i když v tomto případě šlo o přímou dotaci, o kterou nemuselo „soutěžit“ s ostatními obcemi.
Pokračování na straně 4
Proč oni ano, a my ne? Středočeské obce se bouří proti tomu, jak kraj přiděluje dotace
Dokončení ze strany 1
Náměstek hejtmana Marcel Chládek ale nevidí na dotacích pro Rathova bratra ani pro jednoho z komisařů nic zvláštního. „Vzhledem k tomu, jak je kraj rozsáhlý, nepředpokládám, že by každý znal každého. Spíš to byla náhoda,“ tvrdí.
Obce, které byly při získávání dotací úspěšné, mají jednoduché vysvětlení. Jejich projekty byly nejlepší. „O dostavbu hasičské zbrojnice žádáme už několik let. Náš projekt je tak zcela propracovaný,“ říká například starosta Zdic Miroslav Holotina.
Tento argument ale u neúspěšných žadatelů neuspěje. Žádosti byly podle nich natolik podobné, že žádná z obcí nemohla jasně předčit jinou. „Žádalo se většinou o tu samou věc. Mě by opravdu zajímalo, na základě jakých kritérií to vybrali,“ říká starostka, která dotaci nezískala.
Stejně jako řada jiných oslovených starostů si nepřála v této souvislosti uvést své jméno. Důvod je nasnadě. Starostové se bojí, že by jim kritika vedení kraje uškodila. Šance na získání jakékoliv jiné dotace by pak rapidně klesla. „My máme na kraji rozjednanou dotaci na opravu školy. Kdybych v tuto chvíli řekla něco proti Rathovi, mohla bych se s těmi penězi rozloučit,“ řekla jedna ze starostek.
Neúspěšní žadatelé hlavně nechápou kritéria výběru úspěšných.
„Jedno z hlavních kritérií byla účelnost akce v regionu. Například mezi žádostmi byly dva stejné projekty na opravu školy, jeden uspěl, a druhý ne. V tom prvním případě byla totiž škola více potřeba, nikde v okolí jiná nebyla. To je ten klíč,“ vysvětluje systém náměstek hejtmana Chládek.
Podle něj se nažil kraj udělat dotační řízení co nejvíce transparentní. Starosta, který by se snažil na kraji za svou obec lobbovat, podle Chládka nemohl uspět. „Jakmile si někdo myslel, že bych jim nějak pomohl, tak jsem jim hned říkal, že já nic neovlivním, a ať se o nic vůbec nepokouší.“
Dotaci z Fondu pro rozvoj obcí a měst uděloval kraj vůbec poprvé. V prvním kole přerozdělil půl miliardy korun. Dotace chce vypisovat každoročně, dokud nevyčerpá celkovou sumu 19 miliard korun.
Dotace chce kraj vypisovat každoročně, dokud nevyčerpá 19 miliard korun
