PRAHA Bušení na dveře a výkřiky „Policie, otevřete!“. Tak se včera brzy ráno vzbudilo několik desítek ultrapravicových extremistů, které policie podezírá z účasti nebo organizování neonacistických koncertů. Mezi zatčenými jsou podle našich informací Michal Moravec, Vilém Farkač a Pavel Blinka, všichni z neonacistických hudebních skupin, dále Martin Franěk a Lukáš Rod.
Podle informací advokátky zatčených Kláry Slámové je předmětem policejního vyšetřování mimo jiné publikování článků na nacionalistických webových stránkách. Zatčení a prohlídky se odehrávaly v Praze, na Hodonínsku, v Jihlavě či v Českých Budějovicích. Státní zástupce, který měl včerejší policejní zásah pod dohledem, uvalil na případ informační embargo.
Není proto jisté, kolika lidí se akce týkala. Mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Hynek Olma pouze uvedl, že skupina lidí je podezřelá ze spáchání trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. „Hrozí jim tři až osm let vězení,“ řekl.
Filip Vávra, jeden z organizátorů pražské návštěvy bývalého šéfa Ku-klux-klanu Davida Duka, označil zásahy a domovní prohlídky za policejní perzekuci. „Šlo jen o záminku k domovním prohlídkám. Podle mých informací ji policisté prováděli u několika desítek lidí. Jen na Jihlavsku se to prý týkalo asi dvaceti lidí,“ sdělil LN Vávra.
Odpoledne policisté sváželi zadržené na výslechy do Prahy. Před služebnu v Bartolomějské ulici byla Vávrou svolána protestní akce, které se účastnilo na 30 lidí. Ti se pak za asistence policie odebrali na Václavské náměstí, kde se rozešli.
Fotogalerii a video najdete na www.lidovky.cz/
***
Pravicový extremismus
Poznávacím znakem jsou hesla o „etnické čistotě“ nebo „rasové válce“. Své místo zde mají kulty „národa“, „krve“ a „země“, které kladou důraz na rasu a národ. Společným jmenovatelem militantně nacionalistických skupin je přesvědčení o nadřazenosti určité skupiny lidí, víra v potřebu silného vůdce a vnímání násilí jako očistné síly.
Ultranacionalisté
Ultranacionalisté vycházejí především z domácích vzorů. Obdivují Palackého a Riegra, ale také představitele české předválečné ultrapravice a fašismu. Neonacismem pohrdají a jeho vyznavače považují za zrádce národa. Stejně jako neonacisté vystupují tvrdě proti přistěhovalcům a zviditelnili se plánem na odsun Romů do Indie. Na rozdíl od neonacistů považují za hrozbu spíše muslimy než Židy.
Národní strana
sdružuje národovce, kteří mají blízko k předválečnému českému fašismu. Jsou tvrdí vůči Romům. V roce 2007 založila strana polovojenskou Národní gardu. Lídry strany jsou Petra Edelmannová či Pavel Sedláček. Strana kandidovala v eurovolbách, nepřehoupla se přes jedno procento hlasů.
Dělnická strana má blízko k neonacismu. Topolánkova vláda se stranu pokusila zakázat, Fischerova vláda avizovala, že se pokusí o totéž. Ve volbách do Evropského parlamentu měla strana úspěch v Litvínově, získala tu 7,81 % hlasů. Proslavila se tu pochody sídlištěm Janov s převážně romskými obyvateli. Předsedou strany je Tomáš Vandas, v Janově se angažoval Petr Kotáb.
Vlastenecká fronta občanské sdružení, aktivní ultranacionalistické uskupení.
Neonacisté
Neonacisté hledají vzory v nacistickém Německu. Část z nich udržuje čilý kontakt se zahraniční neonacistickou scénou. Jsou ostře protiromští, protižidovští a obecně se staví proti přijímání uprchlíků.
Autonomní nacionalisté hlavními aktivitami je pořádání demonstrací a pochodů. Přidala se k nim část příznivců Národního korporativismu, který v důsledku interních sporů ukončil v březnu 2008 svou činnost (někteří bývalí členové NK vstoupili do Dělnické strany, která se otevřela neonacistům s politickými ambicemi).
Národní odpor nejvýznamnější neregistrované uskupení neonacistické scény. V roce 2007 se podílel na organizaci dvou největších neonacistických akcí roku -prvomájového průvodu v Brně a pochodu pražským židovským městem. Národní odpor pořádá koncerty „white power“ („bílá síla“) hudebních skupin.
