Řecko se hroutí pod přílivem imigrantů - Hranici s Tureckem překračují stovky přistěhovalců denně
ATÉNY/PRAHA Před několika lety, když se rozšiřoval schengenský prostor o nové členské země EU z východní Evropy, všichni se obávali velkého nárůstu nelegální imigrace přes východoevropskou hranici. Také díky tvrdým podmínkám, které rozšíření Schengenu provázely, však nic takového nenastalo a nová východní hranice Unie nečelí žádnému náporu imigrantů, spíše naopak.
Problémy s imigrací však narůstaly na jihu Evropy, kde se po zvládnutí situace Itálií, Španělskem a Maltou tlak nelegálních přistěhovalců z třetího světa soustředil na Řecko. A to do té míry, že ve finančních potížích a ekonomické krizi se potácející země musela požádat o pomoc Evropskou unii. „V poslední době stoupá počet ilegálních uprchlíků tak rychle, že situace se stala dramatickou,“ uvedla Evropská komise. „Řecko viditelně není už dále ve stavu, aby tuto situaci samo zvládlo,“ dodala Komise ve stanovisku, jímž podpořila vyslání „pohraničních jednotek rychlého nasazení“ (RABIT). Jejich příslušníci, v uniformách svých členských států, budou mít i povolení „v případě nutnosti použít zbraň“. Celkový počet těchto sil může dosáhnout až 500 mužů.
„Situace je velice dramatická,“ popsala stav v Řecku eurokomisařka Cecilia Malmströmová, která navštívila nejkritičtější oblast kolem řeckého města Orestiada, kudy přes hranice s Tureckem denně přechází tři sta až čtyři sta ilegálních přistěhovalců. Právě tuto hranici si v posledních měsících vyhlédli uprchlíci ze zemí, jako je Pákistán, Maroko nebo Bangladéš, jako nejsnazší místo pro překonání schengenské hranice a vyměnili tak nejisté lodě za pěší přechod hranice. Vyhnou se tak nebezpečí, které jim hrozilo na moři - tedy, že budou vráceni do mezinárodních vod. Tento postup už redukoval příliv imigrantů v případě Itálie, Španělska či Malty.
V Řecku, kde se nelegální přechod hranice považuje za trestný čin, bylo za poslední rok zadrženo devět z deseti ilegálních imigrantů v rámci celé Evropské unie. Příliv nelegálních imigrantů, kteří se usazují i v okolí aténské Akropole, ohrožuje podle řeckých i unijních orgánů stabilitu Řecka jako státu. Ato přesto, že podle odborníků velká část imigrantů nechce v Řecku zůstat a putuje dál do Itálie, Španělska či Francie. „Tento rostoucí tlak přílivu ilegálních imigrantů je jednoznačně celoevropským problémem, a proto si žádá také evropské řešení,“ prohlásil v neděli řecký ministr ochrany obyvatel Christos Paputsis. Pohraniční síly EU, které disponují několika desítkami letadel a vrtulníků, budou mít v řeckém přístavu Pireus také svoji první stálou základnu. Na ní bude trvale přítomno třináct specialistů této unijní agentury, jejíž stálé sídlo je paradoxně v polské Varšavě.
Řecko téměř nedává azyl Obrovské potíže nepřináší Řecku jen ti ilegální imigranti, kterým se podaří přes hranice proniknout, ale i ti, jež se podaří řeckým policejním orgánům zadržet a umístit do věznic či táborů.
Situace v táborech a přeplněných věznicích je přitom katastrofální a ostře ji kritizuje jak Organizace spojených národů, tak Amnesty International (AI). „Po často strastiplné cestě končí imigranti v azylových střediscích, kde nemají přístup k právní pomoci, tlumočníkům či sociálním pracovníkům,“ konstatuje zpráva AI z tohoto léta. Organizace připomíná, že z 30 tisíc žádostí o azyl Řecko loni kladně vyřídilo 36.
***
POHRANIČNÍCI EU * Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU (Frontex) má sídlo ve Varšavě. Jejím hlavním úkolem je koordinovat ochranu hranic Unie členskými státy. *V případě krizové situace, jaká nastala v Řecku, disponuje Frontex silami rychlé reakce (RABIT), které mají několik desítek letadel, vrtulníků a lodí a členské země do nich vysílají 250 až pět set mužů -policisty a vojáky.
Řecký celník pozoruje dalekohledem, zda se na řecko-turecké hranici u města Soufli nepohybují nelegální uprchlíci. Poté, co byly zpřísněny hraniční kontroly ve Španělsku, Itálii a na Maltě, většina uprchlíků se snaží dostat do zemí Evropské unie před řecko-tureckou hranici. Zatímco loni zde Řekové zadrželi asi devět tisíc nelegálních imigrantů, od začátku letošního roku jich bylo již 34 tisíc. Jsou mezi nimi zejména Afgánci, Pákistánci a Somálci.