Čím později rodiče zajdou za odborníkem, tím obtížnější práce je pak čeká. „Vývoj řeči bývá ukončen přibližně do sedmi let věku,“ uvádí klinická logopedka dětského oddělení Nemocnice Na Homolce v Praze Dana Kutálková. „Optimální je řešit tyto věci před nástupem do školy.“ Ale ne vždycky tomu tak bývá.
Prvňáčci mají potíže nejčastěji s výslovností určitých hlásek, koktavostí či dysfázií (vývojová porucha řeči). Pokud se tyto obtíže včas nepodchytí, mohou mít děti později problémy i s gramatikou, skloňováním nebo časováním a s diktáty. Přitom existují moderní metody, s jejichž pomocí je většinou možné tyto řečové vady odstranit.
Čtyřletý diplomat Náchylnější k řečovým problémům obvykle bývají nezralé či nedonošené děti. Ale také ty, jimž se rodiče věnují málo, anebo naopak až příliš. „Nedávno u mě byla maminka se čtyřletým chlapečkem, který měl tak nabitý program, že jsme jen obtížně hledaly termín další návštěvy,“ vzpomíná doktorka Kutálková. „Se zcela vážnou tváří mi řekla, že výuku cizích jazyků její syn rozhodně vynechat nemůže, protože z něj jednou bude diplomat.“
Přetěžování dětí různými kroužky už v předškolním věku podle jejího názoru rozvoji řeči rozhodně nesvědčí. Mnohem vhodnější v tomto období bývá dopřát mu dostatek rodičovské pozornosti, pohybu a přirozených dětských aktivit.
Rozvoj řeči totiž velice úzce souvisí s celkovým životním stylem dítěte. Pokud mu chybí pohybová obratnost, pak jen stěží dokáže při mluvení zapojit ty správné svaly. Když nemá dostatečně vyvinuté zrakové vnímání, nenaučí se dobře odezírat výslovnost jednotlivých hlásek. A jestliže „slyší, ale neposlouchá“, nedokáže od sebe správně jednotlivé zvuky rozlišit. Hláska c mu připadá úplně stejná jako č.
Tyto dovednosti se ovšem nejlépe získávají při přirozených dětských aktivitách a komunikaci s okolím. Jedním z největších problémů současných školáků je podle Kutálkové nedostatečná slovní zásoba - sice znají spoustu věcí z internetu, ale jejich význam jim leckdy zůstává utajený.
Poruchu řeči může mít ovšem na svědomí také nezralost nebo nesprávná funkce nervového systému, takzvaná dysfázie, která je většinou pokračováním opožděného vývoje řeči. Pokud se podaří ji podchytit včas, nejlépe už kolem třetího roku věku dítěte, pak bývá terapie velice často úspěšná. „Většinou probíhá nenásilně, formou hry,“ přibližuje metodiku logopedka.
Přílišné ambice škodí Představy rodičů, kteří si logopedický nácvik spojují s tvrdým drilem a nekonečným opakováním slov nebo básniček, jsou tedy zcela liché. Mnohem důležitější je zjistit příčinu potíží a „ušít“ správnou metodu malému pacientovi přímo na míru. Už proto, že vývojová dysfázie zasahuje nejen výslovnost, ale i slovní zásobu, gramatiku, stavbu věty a často i schopnost navazovat kontakty a mluvit bez zábran. A může tedy právě školákům notně zkomplikovat začátek školní docházky. V pozadí řečových problémů se nejednou objevují také přílišné rodičovské ambice i nesprávná výchova v rodině. Rodiče mnohem častěji usilují o to, aby jejich ratolest začala chodit do první třídy už v pěti letech. „Dítě bývá v tomto věku leckdy sice inteligentní, ale nezralé,“ komentuje situaci doktorka Kutálková. „Neudrží pozornost po celé vyučování, chybí mu potřebné soustředění.“ K problémům s řečí se proto mnohdy v podobném případě přidají i potíže ve škole. Nejednou vzniká i podezření, že novopečený školák trpí některou z poruch učení. Zjišťovat v podobném případě skutečnou příčinu nebývá právě jednoduché.
Také koktavost patří doposud k obtížným vadám řeči. Její příčinu zatím nikdo jednoznačně neodhalil. Ví se ovšem, že sklony k ní mívají především lekavé, nejisté a úzkostné děti, které ostatní spolužáci někdy považují za maminčiny mazánky. Ovšem za určitých okolností může koktavost přepadnout také naprosté „nebojsy“. Stačí, aby dítě zažilo velké trauma - např. rodinnou tragédii či autonehodu, a problém se může objevit.
„Zakladatel české logopedické školy profesor Sovák nás na fakultě učil, že dispozice + trauma = koktavost,“ vzpomíná doktorka Kutálková. Vypořádat se s touto poruchou leckdy vyžaduje spolupráci několika odborníků - od psychologa přes neurologa až po klinického logopeda. A nejlépe se opět zvládá v předškolním období.
Terč pro posměváčky Ve školním období může koktavost dítěti zkomplikovat nejen učení, ale i vztahy k ostatním spolužákům. Nejednou se právě tito školáci stávají terčem posměchu ostatních, v pubertě mívají problémy s prvními láskami a leckdy jim tato vada řeči může ztížit dokonce i volbu povolání. „Při léčbě dnes používáme celou škálu nejrůznějších metod, které se přizpůsobují konkrétní situaci a věku i zjištěným příčinám poruchy,“ líčí možnosti současné logopedie doktorka Kutálková.
„Od dechových cvičení přes techniky používání hlasu a rozvoj slovní zásoby až po využití nacvičených mechanismů v běžné situaci. Často je nutná i psychoterapie a někdy lze využít i alternativní postupy.“ Podle jejího názoru je přitom důležité posilovat dětské sebevědomí a pozitivní myšlení. Jinak řečeno soustředit se spíš na to, s kým a kdy se dítěti mluví dobře, než zdůrazňovat situace, kdy se mu řeč zadrhává.
Ve většině případů je naštěstí dnes už možné se s řečovou vadou dobře vypořádat. Obzvlášť pokud rodiče návštěvu logopeda neodkládají „na později“. Odstranění poruchy trvá většinou několik měsíců, v pozdějším věku ale někdy i roky a vyžaduje spoustu pochopení a trpělivosti. Odměnou je spokojený školák, který nemá obavy z toho, až ho učitelka vyvolá.
***
TIPY PRO RODIČE * Nepodceňujte preventivní prohlídky v předškolním věku. Pokud vás dětský lékař upozorní na vadu řeči, zajděte s dítětem za odborníkem co nejdříve. Ve školním období se tyto problémy řeší už mnohem obtížněji. * Kontakt na klinického logopeda, který se vadami řeči zabývá, vám obvykle poskytne pediatr nebo výchovný poradce ve škole * Zajímavé informace, které souvisejí s přípravou školáků, naleznete také v publikacích Dany Kutálkové Jak připravit dítě do první třídy a První třídou bez problémů
O autorovi| IVANA MATYÁŠOVÁ, Autorka je spolupracovnicí přílohy Akademie LN
