BRNO Popelnice vám pětkrát zmenšíme. I tak by mohl znít vzkaz radnice Brňanům, kdyby ve městě fungoval systém plné recyklace. Zkrátka by ale přišla spalovna odpadů opravená za miliardy korun.
„Nemělo by v ní co hořet. Třídit jen některé odpady je kompromis,“ připustil odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček. Tvrdí, že vytřídit je možné až 80 procent odpadu. I zástupci hnutí však připouštějí, že je systém plné recyklace nutné zavádět pozvolna. „Chování lidí se nezmění z roku na rok,“ míní.
Představa, že popeláři budou moci vyvážet méně než současných 53 tisíc popelnic nebo že k nim budou jezdit méně často, je nereálná i podle profesionálů zajišťujících likvidaci odpadů. „Člověk si rychle zvykne na větší. Mnozí se ani nesnaží zmenšit objem odpadu, nesešlapají vyhazované obaly, takže obsah běžné popelnice váží třeba pouhých deset kilogramů,“ dodává ekoložka brněnské spalovny Jana Suzová.
Odborníci ve spalovně připouštějí, že vlastně systém spalování spoléhá na to, že v odpadu zůstanou spalitelné složky. Úplné zrušení popelnic zůstává představou nereálnou i podle ekoaktivistů. „Minimálně by se ale mohl otočit poměr kontejnerů na tříděný odpad a popelnic,“ tvrdí Kropáček. Do popelnic podle něj patří věci, které se nedají recyklovat. Lidé by do nádob měli házet třeba oplastovaný papír, do kterého se balí sýry a salámy, ale také hygienické potřeby.
Zatímco na sídlišti v Praze 10 si lidé přímo vymohli instalaci kontejnerů na biologický odpad do ulic, v Brně se zatím lidé nakládat s rozložitelnými odpadky z kuchyně a zahrady učí. V Brně-Žebětíně si plastový kompostér od radnice bezplatně vypůjčilo 101 obyvatel. „Zájem o domácí kompostování je. Sice mám zahradu s kompostem, ale abych k němu se slupkami z kuchyně neběhal 80 metrů, pořídil jsem si i malý kompostér,“ svěřil se starosta čtvrti Vít Beran.
Projekt dotovaný Evropskou unií, který běží od loňského října, by objem obsahu popelnic mohl výrazně zmenšit. „Pokud budou peníze, projekt se od roku 2012 rozšíří i do dalších městských částí,“ řekl Martin Vaněček z magistrátního odboru životního prostředí.
Bioodpad vhodný ke kompostování zaplní brněnské popelnice podle analýz společnosti SAKO asi z 25 procent. Konkrétně žebětínské popelnice obsahovaly před zavedením kompostérů 35 procent organického odpadu. Ekologové však upozorňují, že v závislosti na roční době, místě a stravovacích návycích domácností může rozložitelný odpad tvořit až polovinu.
Loni Brňané vyprodukovali 72 tisíc tun odpadu. Za jeho likvidaci zaplatí každý Brňan 500 korun ročně, skutečné náklady však příspěvek pokrývá asi z poloviny.
***
Co vlastně lze v Brně třídit a kde * Kontejnery v ulicích: pro papír jich je 959, s PET lahvemi lidé chodí k 909 kontejnerům a se sklem k 1780 nádobám. Průměrná vzdálenost je 130 metrů od domu a každý Brňan do nich v průměru loni hodil 21 kilogramů surovin. Nově do kontejnerů patří také nápojové kartony a plechovky * Pět desítek sběrných dvorů přijímá ostatní tříděný odpad včetně elektrospotřebičů. Loni tam lidé nanosili 22 tisíc tun odpadu. * Vybraný odpad odebírají prodejci, například lékárny léčiva či prodejny staré baterie. * Bioodpad je možné třídit do kompostérů, domácích či v odpadových dvorech. * Až zbytek patří do popelnic.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
