Bílá kniha terciárního vzdělání je název pro národní program rozvoje vzdělání pro další tisíciletí. Jejím výsledkem by měla být vysokoškolská reforma. Návrh zpracoval ekonom Daniel Münich a příští týden se bude probírat na konferenci, kterou pořádá ministerstvo školství spolu s Úřadem vlády ČR. Dokument by měl stanovit směr, jímž se bude vysokoškolské vzdělání v ČR ubírat a jakým způsobem dokáže uspokojit rostoucí poptávku po vysokoškolském vzdělání.
„Celý projekt je teprve v půli cesty a veřejná diskuse právě začíná. Celá léta diskusí zatím nevedla k žádným výraznějším reformním krokům v oblasti vysokého školství. Tým, který měl na starosti přípravu Bílé knihy, si přeje, aby nyní konečně došlo ke shodě na tom, jak reformu uskutečnit,“ říkal loni na podzim hlavní autor reformy Petr Matějů.
Studium za peníze Podle návrhu by se měl změnit především systém financování škol. Vysoké školy získají větší jistotu v tom, s jakými prostředky mohou dlouhodobě počítat. Na druhé straně musejí ale být víc ekonomicky zainteresovány na kvalitě studia a mít podíl na výzkumu. Má-li tedy studovat více lidí, je třeba nalít do vzdělávacího systému více peněz – a k tomu by mělo pomoci zavedení školného.
Autoři Bílé knihy předpokládají, že by se časem zavedlo školné, pokud možno takové, které by nevyřazovalo ani sociálně slabší. Odložené školné znamená, že bude spláceno až z toho, co vzdělání absolventovi přinese. V případě, že bývalý student nikdy nedosáhne výše mzdy rozhodné pro zahájení splácení závazku vůči škole, školné jednoduše splácet nemusí. Tento závazek by měl být úročen velmi nízkým úrokem.
Po zavedení školného budou pravidla platit pouze pro nově přijímané studenty. Výhodu ovšem mohou tito studenti vidět v tom, že vysoká škola bude daleko více než dnes stát o to, aby se její absolventi dobře uplatnili na trhu práce.
VOŠ se rušit nebudou Mezi lidmi kolují fámy, že by po schválení reformy měly zaniknout vyšší odborné školy. Není to pravda. Reforma jim má naopak pomoci překonat současnou krizi, ve které tvrdě bojují o své místo. V mnoha zemích přitom tento druh vzdělání zaujímá důležitou úlohu a těší se velké prestiži. Jak vyplývá ze statistiky Ústavu pro informace ve vzdělávání, počet zájemců o studium na takzvaných „voškách“ u nás přesto rok od roku klesá. Současný zákon o vysokých školách o nich vůbec nemluví.
„Chceme narovnat celý systém a legislativně ho ošetřit. Doufáme, že koncem roku by mohl být náš návrh schválený,“ uzavírá téma reformy vysokých škol David Václavík, jeden ze členů týmu připravujícího Bílou knihu.
***
Co přinese školská reforma
* Zavedení školného na vysokých školách. Sociálně slabší studenti budou moci využít takzvaného odloženého školného. Znamená to, že školné začnou splácet až úspěšní absolventi s dostatečnými příjmy. Nejedná se však o žádný typ úvěru – splátky klesají s klesajícím příjmem, při poklesu příjmů třeba na výši minimální mzdy zaniká splátková povinnost úplně. Nový zákon by mohl platit již v roce 2010.
* Legislativně se upraví postavení vyšších odborných škol. Zatímco nyní mají blíže spíš ke střednímu školství než k vysokému, v budoucnu by to mělo být naopak.
* Univerzity by měly hrát takzvanou „třetí roli“. Rozumí se tím, že kromě klasického poslání vzdělání a výzkumu budou plnit také roli hybatele regionálního rozvoje. Univerzitní aktivity – například výzkum – jsou již dnes často důvodem pro nové investice do rozvoje inovačního podnikání v regionu.
*Má se zvýšit vnější vliv externích aktérů (stakeholders) na vysoké školy. Veřejnost by se měla více podílet na fungování vzdělávacích institucí. Na druhou stranu se školy nesmějí stát nástrojem místních politických nebo obchodních zájmů.
Zdroj: Otázky a odpovědi k Tezím Bílé knihy terciárního vzdělávání, Blanka Javorová, manažerka projektu Bílá kniha
