A k přípravě změny důchodového systému by podle něj mělo dojít zanedlouho. „Do tří měsíců bude zcela zjevné, jestli nějaká důchodová reforma v Česku bude, nebo ne. Politické rozhodnutí musí padnout na přelomu ledna a února,“ řekl Vladimír Bezděk, generální ředitel Generali Slovensko.
* LN Jak se vstup do skupiny PPF slučuje s vaším prohlášením, že chcete víc klidu na rodinný život?
Dal jsem si hezké čtyři měsíce, takové prodloužené léto. V podstatě to bylo mé nejlepší léto za posledních třináct let, trochu jsem si dobil baterky. A samozřejmě jsem přemýšlel, co dál, protože když jsem z Aegonu odcházel, tak jsem opravdu žádnou nabídku v rukávu neměl. A PPF byla jedna z firem, která se ozvala, kromě toho jsem měl ještě dvě alternativy mimo pojišťovací trh.
* LN Zvolil jste práci v Bratislavě, takže doma budete ještě méně než dřív. Proč?
Manželka ví, že nejsem typ člověka, který by chodil do práce na osm hodin denně. Navíc bydlíme pětadvacet kilometrů za Prahou, takže domů jsem se dostával v devět v půl desáté večer. Když jsme to s manželkou probírali, řekla, že jí mrzí, že nejsem doma, ale že práce v Bratislavě nám může paradoxně pomoct. Protože na Slovensko je to 350 kilometrů, takže když budu tam, budu pracovat, a doma se budu věnovat rodině. Překvapivě mi to umožní profesní život lépe oddělit od osobního. Důležité při rozhodování bylo také to, že jsme cítili, že potřebujeme nějakou změnu. Žena je s dětmi již jedenáctý rok nepřetržitě doma. Myslela, že změnou bude, že půjde do práce, ale narodilo se nám čtvrté dítě, takže se to o několik let odložilo. Velmi mě její postoj překvapil, protože další dvě pracovní nabídky byly v Praze, a ona nejvíc podporovala přesun na Slovensko. Navíc jsem s každým dalším jednáním s PPF víc a víc cítil, že o mě mají zájem. A to je občas fajn pocit.
* LN PPF působí dojmem, že se v poslední době snaží získávat na trhu lidi s kontakty a jmény, která vzbuzují pozitivní asociace...
Vy si myslíte, že já jsem člověk s pozitivními asociacemi?
* LN Jste symbolem důchodové reformy, v obecném povědomí jste vnímán jako zachránce systému. Vy jste to nebral tak, že si PPF kupuje manažera, který má kontakty na řadu vlivných lidí z veřejné sféry a který této investiční skupině může pomoct v jejím byznysu?
Upřímně řečeno ani ne. Ne že by mě to nenapadlo, ale jen v nějakém stopovém množství. Navíc asi měsíc nebo dva přede mnou nastoupil do PPF pan Mlynář, a to na mnohem vyšší pozici, než mám já.
* LN Právě proto tuto otázku kladu...
Kdyby to tak bylo, pak bych čekal, že mi budou chtít najít uplatnění v Česku, a ne na Slovensku. Protože své důchodové PR a profesní i osobní vazby nechávám odchodem na Slovensko tady.
* LN Na Slovensko jste zatím nepřestěhoval rodinu. Budete z Bratislavy dojíždět?
Zatím ano. Dvě děti už chodí do školy, takže to nechceme lámat přes koleno. Já mezitím najdu nějaké bydlení pro rodinu a v létě se tam přestěhujeme na nějakou dobu natrvalo.
* LN S jakým mandátem jste na Slovensko šel, co by mělo být náplní vaší mise?
Mám smlouvu na dobu neurčitou, ale neznám manažera, který by v jedné firmě vydržel dobu neurčitou nebo ta firma ho tolerovala po dobu neurčitou. Situace je taková, že Generali je na Slovensku třetí největší hráč po Allianz a Kooperativě s přibližně desetiprocentním tržním podílem v předepsaném pojistném. To je jedna informace. Druhá informace je ta, že Generali v dnešní podobě vznikla na Slovensku v roce 2008 fúzí dvou firem, které tam byly dřív. Každá fúze vezme managementu strašně energie a času, celý proces trvá několik let. Slučujete systémy, v odlišných databázích jsou statisíce poboček a podobně. A management tím je obvykle pohlcen a nezbude mu již energie a čas koukat se, co se děje kolem firmy na trhu, co dělá konkurence. A důsledek toho většinou bývá ten, že firma trochu ztrácí dech a nový obchod nepřibývá tak jako dřív. A to je v podstatě i příběh Generali Slovensko. Můj úkol zní firmu roztlačit v obchodu a dokončit těch zbývajících třicet procent aktivit souvisejících s fúzí. Chci minimálně upevnit pozici Generali jako slovenské trojky a pokusit se zaútočit na dvojku, která není zas tak daleko. Myslím, že v horizontu dvou tří let je možné na Slovensku Kooperativu dohnat, samozřejmě při profitabilním růstu, nejde jen o to honit pozice za každou cenu.
* LN Ve skupině PPF máte také za úkol dál sledovat vývoj ohledně tuzemské důchodové reformy. Existuje v regionu vůbec země, kde by o ní tak dlouho diskutovali, aniž by se přistoupilo k realizaci?
Jediná, která mě napadá, je Slovinsko, ale ani tou si nejsem tak jistý. V Česku se o důchodové reformě diskutuje od roku 1994. Tehdy vznikl zákon o penzijním připojištění. Ten byl napsán právě proto, že už tehdy si byli s ohledem na demografický vývoj vědomi neudržitelnosti současného stavu. Už v důvodové zprávě tohoto zákona je napsáno, že z penzijního připojištění by se měl udělat signifikantní pilíř. Protože stát bude občana v budoucnu řezat v průběžném systému, tak aby si to občan dohnal se státní podporou jinde. Takový byl záměr zákonodárce v roce 1994. Uběhlo šestnáct let a my vidíme, že se jej naplnit nepodařilo. Nevznikl žádný významný pilíř, lidé si v průměru spoří méně než dvě procenta svého platu.
* LN Ekonomů skeptických vůči tomu, že někdy v Česku vůbec penzijní reforma bude, začíná být čím dál více. Například jeden z jejích prosazovatelů Jiří Rusnok se již vyjadřuje poměrně nedůvěřivě. Jaké má reforma, jež je součástí programového prohlášení této vlády, šance na přijetí?
Já jsem také zaznamenal ochabnutí víry průkopníků. Přitom šance na provedení reformy je největší za poslední dekádu. Do tří měsíců bude zcela zjevné, jestli nějaká důchodová reforma v Česku bude, nebo ne. Ty tři měsíce jsou z mého úhlu pohledu mezní dobou k tomu, aby vláda řekla jasný směr, rámec, kterým by se měla reforma ubírat. Pak na tom může odborný aparát v rámci stanovených stupňů volnosti začít pracovat. Navíc neobjevujeme Ameriku, skoro všechno už bylo někde vyzkoušeno, a navíc odborná erudice v této věci je v Česku velká, byť dobře utajená.
* LN Vzhledem k patnácti letům diskusí nad reformou asi musí být...
Ekonomická ztráta, kterou tato země utrpěla tím, že se o důchodové reformě patnáct let jen mluví, je obrovská. Paradoxně to však má i malé plus. Po celou dobu mohli tuzemští odborníci studovat zkušenosti z ostatních zemí, které se do toho pustily. Ti odborníci navíc udržují kontakt přes Evropskou unii, OECD, přes různé pracovní skupiny, takže know-how je v Česku opravdu veliké.
* LN Proč se domníváte, že politické rozhodnutí o reformě musí padnout už v zimě?
Politické rozhodnutí musí padnout na přelomu ledna a února. Pokud ho politici učiní a stanoví důchodovou reformu jako prioritu vlády, můžeme mít do tří čtyř čtvrtletí návrh paragrafovaného znění. V průběhu první poloviny roku 2012 to může projít legislativním procesem a po prázdninách 2012 by reforma mohla odstartovat. Je to ambiciózní, znamenalo by to, že už ode dneška za méně než dva roky by reforma spustila, ale je to splnitelné. Samozřejmě za předpokladu, že v historicky krátké době vláda dá směr a mantinel. A když to neudělá na začátku příštího roku, pak pro mě osobně je jasné, že nebude nic. Pokud se neuskuteční v tomto volebním období, myslím, že já se už důchodové reformy nedočkám. A důvod je jednoduchý, dá se nazvat anglickým time is money, tedy čas jsou peníze. Populace stárne, už za dva tři roky dokonce začne klesat počet lidí v produktivním věku, který v uplynulých třech čtyřech letech stagnoval, protože začnou chybět ročníky, jež se nenarodily v devadesátých letech. Demografické hodiny už dávno tlučou. Proto se stupně volnosti jakéhokoli diverzifikačního manévru z hlediska financování v povinné části důchodového systému každým rokem odkladu zoufale snižují. Zoufale. Pokud promeškáme toto období, pak si myslím, že už prostor pro uskutečnění reformy bude limitně blízký nule.
* LNA má vůbec smysl nějakou důchodovou reformu dělat? Vždyť se v podstatě vytvoří pouze finanční produkt se státní dotací. Finančních produktů jsou na trhu stovky, nestačilo by pouze jeden dotovat a nechat lidi, ať si na stáří spoří sami?
Pokud byste se na to díval pouze přes nabídku produktů, pak by v tom opravdu nebyl problém. Jediný problém je, kde na to běžný člověk má vzít peníze. Protože jestliže dneska máme důchodový systém, který bere 28 procent z platu nám, našemu zaměstnavateli, a navíc máme zdravotní pojištění a další systémy navázané na pojistné alias daň ze mzdy, když to nasčítáte, zjistíte, že si stát vezme téměř 50 procent platu. Celkové odvody jsou prostě příliš vysoké. Navíc politici lidem nechtějí říct větu, že z hlediska důchodů už bude jen hůř, že dobře už bylo. A já tomu rozumím, že nechtějí, protože je to drsné, ale je to pravda. Ale přece normálně uvažujícímu člověku nemůže tato rovnice vyjít jinak. Jestliže bude víc a víc důchodců a míň a míň těch, co platí, pak prostě průměrná dávka bude muset být nižší, než byla u generace rodičů a prarodičů. Takže my říkáme lidem - máme všechny systémy nastavené tak, že svlečeme kůži z vás a z vašeho zaměstnavatele při jejich financování. Pak také dnešním čtyřicátníkům a mladším říkáme, že budou mít v penzi problém, pokud se o sebe nějakým způsobem nepostarají sami. A moje otázka teď zní, jak se o sebe má ta masa lidí s nižšími příjmy postarat, když jsou zatíženi tím obrovským pojistným?
* LN Co takhle uvolnit ruce zaměstnavatelům, snížit odvody a podpořit vznik firemních penzijních fondů?
To by principiálně možná šlo, ale obávám se, že to nevyjde číselně. Jen za posledních pět let od roku 2005 do roku 2010 přibylo přibližně 180 tisíc důchodců, dnes už máme 2,8 milionu důchodců, lidí, kteří už z toho systému dostávají důchod, a těm se vyplácí 3,4 milionu důchodů, protože jsou někteří, kteří mají z toho systému dvě dávky. Když lidem tuto statistiku řeknete, doslova zírají, protože nikoho by nenapadlo, že víc než čtvrtina obyvatel této země už z toho systému pobírá dávku. Důchodový systém je jako tanker, kde otočíte s vypětím všech sil kormidlem o tři stupně a čekáte deset let, než ta loď začne pomaličku měnit směr. A aby také ne, když každý čtvrtý už z toho systému má důchod. Čas jsou v tomto případě opravdu peníze, každý rok se ta koule zvětšuje. My si odpracujeme o rok déle a zase do toho důchodu odejde o padesát tisíc lidí víc. Takže určitě existují řešení, jak vylepšit důchodový systém, která mohou být principiálně zajímavá, správná a v mnoha případech lepší, než je to současné, ale z mého pohledu jsou bohužel neproveditelná, protože je už příliš pozdě. Kdyby nějaké optimum existovalo, pro mě osobně by to bylo padesát na padesát. Polovinu peněz spořit u státu, polovinu u soukromníka. To je správná diverzifikace.
***
EXPERT NA REFORMU
Vladimír Bezděk V letech 1997 až 2006 pracoval Bezděk (36) v České národní bance. Od roku 2007 do letošního května působil jako generální ředitel a předseda představenstva Aegon Pojišťovny a Aegon Penzijního fondu v ČR. V letech 2004 a 2005 a od ledna do června 2010 vedl expertní skupinu vlády ČR zaměřenou na přípravu důchodové reformy. Nyní je generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti Generali Slovensko.
Kdyby nějaké optimum existovalo, pro mě by to bylo padesát na padesát. Polovinu peněz spořit u státu, polovinu u soukromníka. To je správná diverzifikace.
