PRAHA Velký stoh papírů a nekonečná změť čísel a písmen. Tak vypadá ve skutečnosti reforma veřejných financí. Dokument, který v posledních měsících vyvolal řadu vášní a kdyby neprošel, mohl položit vládu.
Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, což je skutečný název Topolánkova reformního batohu, je do ruky dost těžký a na čtení náročný. Dokument, který všichni poslanci dostali na stůl, má 176 stránek a mění 45 zákonů.
Také zavádí i zvláštní zákony pro ekologické daně na elektřinu, zemní plyn a pevná paliva.
Politici se hádají o pastelkovné a stravenky. Jednoduše znějící slova ale ve skutečné reformě vypadají úplně jinak: „V § 7 odst. 6 se číslo 3000 nahrazuje číslem 7000.“ Nezasvěcený čtenář se proto v dokumentu příliš nevyzná.
V reformě totiž nejsou vypsané celé zákony, ale pouze jednotlivá slova a věty, které se mění. Bez zapracování do jednotlivých zákonů tak nedávají smysl. „Nejde to číst, ale takhle vypadají všechny novely, které schvalujeme,“ říká poslanec Miroslav Svoboda (ČSSD).
Aby složitosti nebylo málo, předložila vláda do sněmovny ještě koaliční pozměňovací návrh. Právě o něj sváděli rebelové Vlastimila Tlustého boj s premiérem Mirkem Topolánkem. Ten je výrazně stručnější a má jen necelých šedesát stran. Než ale sněmovna schválila reformu, musel nejprve někdo společný pozměňovací návrh do reformy zapsat.
Nyní reformu čeká ještě hlasování Senátu a podpis prezidenta. Ani jedno by neměl být problém. V Senátu má koalice většinu a prezident Václav Klaus řekl, že reforma je krok správným směrem. Nakonec budou změny zapsány do všech 45 zákonů, kterých se týkají.
„Nejde to číst, ale takhle vypadají všechny novely, které schvalujeme“
