Reformní duo

KOMENTÁŘ

Pokud ministerstvo či LOK nedodrží slíbené, ztratí příští podporu veřejnosti

Kolaps nemocnic nenastane, všem spadl kámen ze srdce. Ministr Heger doufá, že dohodou si zavázal lékaře k podpoře reforem. Šéf LOK Martin Engel chce uklidnit pacienty a zbavit odboráře v bílých pláštích nálepky vyděračů. Ani ministr, ani pan Engel nebudou mít lehkou práci.

Co protest ukázal? Nemocniční lékaři se cítí jako oběť systému, sužováni absurdními přesčasy a neadekvátně ohodnoceni se odhodlali k protestu. Měli bychom věřit tomu, že to nedělali především pro peníze, ač to tak zpětně vypadá a drtivá většina veřejnosti si to tak vykládá.

Zde narážíme na první nedorozumění, lékaři jsou upřímně překvapeni, že pacienti nechápou jejich protest jako součást boje za pacienta. Nejhmatatelnějším důkazem je víc než třicet tisíc podpisů na „protiodborářské“ petici, za kterou nestáli notoričtí profesionální petenti a neměla obrovskou mediální podporu. Pacienti se cítí přinejmenším stejnou měrou bezmocnými oběťmi systému jako lékaři. A nemají nejmenší důvod se s nimi solidarizovat. Lékaři si neuvědomují, že kromě platu konzumují i nevyčíslitelné naturální požitky: jsou schopni zajistit nejlepší dostupnou péči pro sebe a své blízké. Na rozdíl od zbytku světa.

Lékařský protest občany pobídl k tomu, aby začali zvažovat, kolik akutní nemocniční péče konzumují a do jaké míry jsou závislí na případném vydírání. K negativnímu postoji mnohé nakoplo (poněkud iluzorní) přesvědčení, že akutní péči konzumují jednou, maximálně dvakrát za život a že na rozdíl od nemocničních lékařů, kteří na občanstvu závisejí absolutně (občané platí celý systém), oni se bez akutní péče nějaký čas obejdou. Proto ta nabroušenost na lékaře.

Tři sta let jsme trpěli Další nedorozumění plyne z jistého typu lékařské kolektivní asociálnosti. Ta je u téhle profese velmi překvapivá, avšak neoddiskutovatelná. Třeba heslo Náš exodus, váš exitus naladilo ke vstřícnosti jen masochisty. Kolektivní sebeprezentace lékařů v samotných účastnících protestu podporovala pocity obklíčení, rozdělovala svět na my - rozuměj lékaři, spravedliví a čestní - a oni - zkorumpovaní zlodějští manažeři, politici či vedení nemocnic. Pokud byli lékaři konfrontováni s negativním ohlasem na své počínání, napadali nositele tohoto názoru jako zkorumpovaného a zpravidla nereagovali věcně, to jim na popularitě též nepřidalo. Jen na okraj je nutné poznamenat, že míra agresivity a vulgarity ve sporu násobně přesahovala míru běžnou u jiných sporů (učitelé, ekologové, důchodová reforma). Lékařům lze rozhodně při jakémkoli dalším konfliktu najmutí PR agentury jen doporučit. Kultivovaná diskuse jim, ohleduplně řečeno, není vlastní.

Protest nenávratně narušil status quo českého zdravotnictví a za to musíme lékařům poděkovat. Stálá hrozba znovupodání výpovědí v kombinaci s reformními sliby vlády a koaliční převahou v parlamentu nám pacientům dávají naději. Možnou cestou, jak pozvednout finanční i společenskou prestiž lékařů, by bylo zvýšení spoluúčasti pacientů. Lékaři sami i v jednom z třinácti bodů opakovali starou tezi o podfinancování systému. Později z ní sice ustoupili a uznali, že rezervy lze hledat uvnitř, ale přílivu prostředků by se nebránili. Narovnal by se i vztah lékař-pacient. Patrně by další peníze umožnily diferencovat mezi dobrými a horšími lékaři. Paušální postoj odborů vyžadujících, aby dostali přidáno všichni stejně, též odborářům na důvěryhodnosti nepřidal.

Největší překážkou zlepšení nemocniční péče jsou přesčasy, ty lze odstranit optimalizací sítě nemocnic. Lékaři proti tomu nejsou, ostatně jedním z důvodů ukončení protestu bylo zabránit chaotickému zavírání nemocnic. Nyní je na ministerstvu, aby v součinnosti s kraji začalo nemocnice rušit.

I čas má svou cenu To vše je sice hezké, ale co se změní pro nás pacienty, kteří tenhle systém svými povinnými odvody živíme? Těžko říci, bude záležet hlavně na lékařích. Návrh, který padl v průběhu protestu, je realizovatelný ve většině nemocnic: pacienti by se mohli objednávat na konkrétní hodinu. V průběhu stávky lékaři navrhovali, že za příplatek, férovější by bylo poskytovat tuhle službu grátis. Šetří totiž čas nejen pacientům, ale i lékařům.

Leckdo namítne, že to v některých nemocnicích již funguje, zkušenost je opačná, mnozí předem objednaní čekají řadu hodin navíc, případně frontu zoufale čekajících přeskakuje objednaný pacient. V zahraničních nemocnicích mají práci zorganizovanou tak, aby byli spokojeně odbavováni jak objednaní, tak neobjednaní pacienti. Tohle chování je též výrazem úcty a vědomí ceny pacientova času, a to prosím bez ohledu na hodinovou mzdu jednoho každého z pacientů.

Spousta „maličkostí“ je opravdu v rukou nemocničních lékařů, nikoli jen „zlých“ managementů či pojišťoven. Prostoru pro dobrou vůli je opravdu dost. Co nám lékaři připraví?

***

Lékařům lze rozhodně při jakémkoli dalším konfliktu najmutí PR agentury jen doporučit. Kultivovaná diskuse jim, ohleduplně řečeno, není vlastní.

O autorovi| MARTIN ZVĚŘINA komentátor LN e-mail: martin.zverina@lidovky.cz

Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.