Ve škole jsme se učili, že při rovnodennosti je den stejně dlouhý jako noc. Když se však podíváme v den rovnodennosti (letos například 22. září) do novin na údaje o východu a západu Slunce, zjistíme, že den je o asi 20 minut delší než noc. Jak je to možné?
Za tento rozdíl může atmosférický jev zvaný refrakce. Index lomu světla ve vzduchu totiž závisí na hustotě vzduchu, a protože v normálně zvrstvené atmosféře hustota vzduchu ubývá s výškou, světelný paprsek ve vodorovném směru se nešíří přímočaře, ale poněkud se ohýbá směrem dolů. Proto je vidět i malinko pod obzor, a tak vidíme Slunce vycházet o několik minut dřív a zapadat později, než kdyby refrakce nepůsobila.
Při běžném zvrstvení atmosféry se refrakce projeví jen zmíněným zpožděním západu Slunce o několik minut a mírným zploštěním kulatého tvaru Slunce do poněkud elipsovitého. Ale při výrazné teplotní inverzi je refrakce výraznější a může se projevit zpožděním západu Slunce o dalších několik minut, případně může Slunce místo běžného kulatého či elipsovitého tvaru nabývat různých méně obvyklých tvarů.
