Diskutovat pouze o procentu výdajů na obranu vůči hrubému domácímu produktu podle Řehky nestačí. Obranné cíle NATO podle něj poprvé nevznikly podle politických ambicí, ale přímo podle hrozeb a potřeb aliančních obranných plánů.
Pokud státy závazky nesplní, cíle podle něj nebude možné naplnit. „Nebudeme spolehlivý spojenec,“ uvedl. Dodal, že nesplnění závazků by mělo dopady nejen na obranu a bezpečnost, ale i na ekonomiku a další oblasti.
Spojenci se na loňském summitu v Haagu dohodli na novém závazku do roku 2035 vydávat na obranu pět procent HDP, z čehož 3,5 procenta mají být přímé obranné výdaje. Nízké výdaje na obranu některých evropských států včetně Česka čelí kritice od představitelů Spojených států.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nesplnilo závazek loni a pravděpodobně ho nesplní ani letos. O výši českých obranných výdajů plánuje Babiš jednat na nadcházejícím červencovém summitu NATO v Ankaře.
Evropa by podle Řehky zároveň měla převzít větší odpovědnost za vlastní obranu. Spojené státy podle něj už nebudou schopné poskytovat Evropě stejnou úroveň podpory jako v minulosti. Transatlantickou vazbu je ale podle něj potřeba udržet. „Neničme něco, co se budovalo více než sedm dekád,“ řekl. Evropa by se podle něj měla přestat spoléhat na velkého bratra v podobě Spojených států a sama posílit své obranné schopnosti.
Podpora Ukrajiny není charita, míní Řehka
Bezpečnostní prostředí a přístup evropských zemí k obraně se podle Řehky zásadně proměnil po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022. Před válkou podle něj státy vycházely z předpokladu, že rozsáhlý konflikt v Evropě je nepravděpodobný a případná hrozba přijde s dlouhým varováním. „Po plnohodnotné invazi jsme dostali budíček,“ řekl náčelník generálního štábu. Rusko podle něj představuje největší hrozbu a Evropa se musí připravovat na možnost rozsáhlého konfliktu.
Podpora Ukrajiny podle Řehky není charita, ale zásadní bezpečnostní zájem Evropy. Budoucnost evropské bezpečnosti si podle něj nelze představit bez integrace Ukrajiny do evropských a aliančních struktur.
Největším problémem podle Řehky není jen vojenská připravenost, ale také absence širšího politického a společenského konsenzu. Společnost podle něj musí chápat hrozby a být připravená na krizové situace. „Pokud se společnost začne rozpadat a přestane věřit institucím, armáda sama nic nezmůže,“ řekl. Zdůraznil potřebu větší odolnosti celé společnosti.
