PRAHA I Vladimír Růžička o něm před časem pronesl: „Je jen dobře, že tak skvělý hráč bude nyní pokračovat v roli kouče.“
Včera to bylo poprvé, co se proti němu Robert Reichel na straně soupeře postavil. Jako ten, jenž ještě na jaře táhl litvínovský útok na ledě. Jenže časy se mění.
A věk nezastavíte.
Z Reichela je teď najednou skutečně trenér. Ovšem žádných oslav se na úvod extraligy nedočkal.
Litvínov při jeho debutu prohrál na ledě Růžičkovy Slavie 1:5. Byl to možná až moc hořký vstup do hokejové sezony, jež se právě naplno rozjela. Pro Reichela obzvlášť...
Teprve se učí, zatímco ten druhý je v klubu sešívaných generálem téměř 10 let. Jednu výraznou věc jste ale při trenérském souboji dvou naganských hrdinů jenom tak přehlédnout nemohli.
Oba nejspíš mají na střídačce podobné rysy, oba jsou stejně emotivní, oba prožívají svá utkání naplno. Příklad? Těch si všimnete víc... Tak třeba jejich postoj: Reichel stojí mezi sedícími hráči na lavici, sem tam se opře o koleno, podobně jako to dělává i Růžička. Nebo: neváhá na své svěřence pod sebou zplna hrdla zakřičet stejně jako na projíždějící rozhodčí, když se mu zrovna nelíbí nějaký výrok.
„Jestli jsem zlý, nebo hodný? To ukáže až čas,“ říkal „Albi“ už před tímhle zápasem. „Nikoho ale nenapodobuju. Chci být sám sebou.“
Včera občas řval a docela pořádně. Tedy alespoň do doby, kdy měl Litvínov ještě naději uhrát přijatelný výsledek. Potom 0:3, 0:4, 1:5... - a Reichel ubral, jako by už tušil, že je tentokrát po zápase.
Protože bezradní hosté na Slavii neměli v žádném směru a nažhavení Pražané s nimi v určitých pasážích laškovali jako s koťaty.
„My neměli šanci, zavřeli střední pásmo a nikam nás nepouštěli,“ uznal útočník František Lukeš. Gólmanská jednička Miroslav Kopřiva si premiéru v dresu sešívaných naopak chválila. „Klidně jsme jim mohli nasázet i víc než pět gólů.“
Když nahozenou střelu od modré sklepnul útočník Michal Vondrka do litvínovské sítě popáté, spokojený Růžička tleskal asi 10 vteřin. Tohle u něj nevidíte běžně.
Zato Reichel důvod k radosti neměl, občas pouze o něčem promluvil se svým parťákem Jiřím Kučerou. „On má na starosti útočníky, já beky. Ale každý si může říct své,“ vysvětloval spolupráci Kučera.
Reichel? Tomu se včera moc hovořit nechtělo, hned po prohře odešel co nejdřív k týmovému busu.
„Ale neřval na nás, spíš nás burcoval,“ popisoval dění v kabině Lukeš. „Ví, že by to bylo ještě horší.“
Litvínov zítra čeká 2. kolo a paniku si nesmí dovolit. Slavia zase žádnou euforii. Každý má své starosti.
***
REICHELŮV SOUPEŘ Jak začínal Růžička * Smolnou prohrou 1:2 ve Znojmě, kdy Havíř domácím zajistil tři body dělovkou od modré pouhých 83 vteřin před koncem. Psal se 24. listopad roku 2000. * Jen o dva dny dříve se tehdy vrátil bývalý útočník do Slavie jako trenér. Necelý rok poté, co ukončil hráčskou kariéru, nahradil na střídačce kouče Jaromíra Šindela a Ondřeje Weissmanna, kteří však zůstali dál jeho asistenty. * První výhry se Růžička dočkal hned v dalším duelu, kdy na ledě Vsetína potupil budoucího mistra extraligy vysokou kanonádou 6:1.
