Pondělí 2. srpna 2021, svátek má Gustav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kubišův dům skrýval tajemství. Našly se dopisy i jeho vysvědčení

Česko

  13:29aktualizováno  17:44
PRAHA - Při rekonstrukci rodného domu Jana Kubiše, jednoho ze strůjců atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, se našly jeho dopisy, části vojenského stejnokroje i fotografie jeho přátel. Předměty se našly pod schody na půdu. Domek v Dolních Vilémovicích se opravuje z peněz vybraných ve veřejné sbírce.

Jan Kubiš, jeden ze strůjců atentátu na Heydricha foto: MAFRA - František Vlček

Nález v pátek oznámil Vojenský historický ústav, podle něhož jde o unikátní předměty. Kubiš se v roce 1942 spolu s Jozefem Gabčíkem zúčastnil atentátu na Reinharda Heydricha - nejmocnějšího muže Protektorátu Čechy a Morava.

Pracovníci na vzácné materiály narazili při opravě schodiště vedoucího na půdu Kubišova rodného domu v době, kdy už podle starostky Dolních Vilémovic téměř nedoufali, že něco podobného najdou. Pak se ale dohodli, že vymění jeden ztrouchnivělý nášlap na schodech, i když to původně nezamýšleli.

Pod starými schody v rodném domě Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích byla schovaná i jeho soukromá korespondence.

Pod starými schody v rodném domě Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích byla schovaná i jeho soukromá korespondence.

"V momentě, kdy se odkryl ten nášlap, tak pod ním v podstatě na volno ležely tyto věci přikryté lehkou vrstvou hlíny a zrní a toho, co se tam za těch sedmdesát let nadupalo," uvedla k nálezu starostka obce na Třebíčsku Jitka Boučková. "Je úplně zázrak, že se to v takovémhle stavu objevilo."

Mezi objevenými dokumenty jsou například oficiality jako domovský list nebo vysvědčení Jana Kubiše, ale i řada velmi osobních materiálů, včetně dopisů blízkým. Našel se také soubor fotografií, na nichž jsou vyobrazeni Kubišovi přátelé z armády z let 1937 a 1938. Nejcennějším na "pokladu" jsou však podle odborníků části Kubišova stejnokroje, z nichž se zachovaly výložky, knoflíky nebo odznak.

Z domu bude muzeum

Kubiš se spolu s Gabčíkem zapsal do historie 27. května 1942, kdy spáchal atentát na Heydricha, který mu o několik dní později podlehl. Jednalo se o největší protinacistický čin odboje v Evropě. Oba výsadkáři se posléze přes tři týdny skrývali v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici, než byli zrazeni. Po těžkém boji zahynuli spolu s dalšími pěti parašutisty 18. června.

Titulní strana ranního vydání Lidových novin z 21. června 1942

Titulní strana ranního vydání Lidových novin z 21. června 1942

Vrahové Reinharda Heydricha zastřeleni, hlásala první zpráva  ČTK vydaná dva dny po zásahu.

První zpráva ČTK vydaná dva dny po zásahu

Následky atentátu neslo také civilní obyvatelstvo. Okamžitě po útoku bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Za druhého stanného práva, které skončilo 3. července 1942, zahynulo přes 3000 lidí.

K TÉMATU:

Obec chce v domě vybudovat malé muzeum. Díky sponzorům a dobrovolníkům už je na něm nová střecha, nutné je opravit omítky, podlahy, okna, dveře a vybudovat nové energetické sítě. S expozicí pomůže Vojenský historický ústav. Památku Kubiše v obci od roku 1992 připomíná deska a stálá výstava na obecním úřadě.

Autoři: ,