Sobota 30. března 2024, svátek má Arnošt
130 let

Lidovky.cz

Rekordních šest neděl v baloně

Česko

Nový typ balonu se nad Antarktidou vznáší už přes čtyřicet dní

Překonání rekordu v době letu otevírá cestu k využití vědeckých balonů jako velmi levné alternativy k družicím.

Stratosféra je v dosahu vědeckých přístrojů už tři čtvrtě století, od prvního slavného letu Augusta Piccarda a Paula Kipfera. Ti v roce 1931 vystoupali do výšky 15 785 metrů. Přestože ve stratosféře setrvali několik hodin, okolnosti prvního dramatického letu jim znemožnily provést potřebná měření. Z další výpravy do výšek si však už Piccard potřebné údaje o kosmickém záření přivezl.

Dostup balonů se dále zvyšoval a již krátce po druhé světové válce padla hranice 40 km. Začátek kosmonautické éry odsunul balony na vedlejší kolej. Zdálo se, že takřka všechny jejich úkoly převezmou družice.

Lety do kosmu se však nikdy nestaly tak běžnou záležitostí, jak se v počáteční euforii doufalo, a náklady vynaložené na vynesení 1 kg vědeckého nákladu na oběžnou dráhu zůstaly dodnes enormní.

Ve výšce kolem třiceti kilometrů už zůstává nad balony jen poslední procento atmosféry, které většinu vědeckých pozorování zásadně nekomplikuje. Problém byl však s výdrží. Postupný únik helia omezoval pobyt ve vyšších vrstvách na několik dnů, maximálně na pár týdnů. Proti životnosti družic pohybující se v řádu let je to zásadní handicap.

Nová koncepce tzv. supertlakových balonů nabízí východisko. Díky pevné obálce nevyvolá pokles či nárůst okolní teploty změnu objemu balonu, a přístroje tak plují v konstantní výšce. Pokusný let balonu americké vesmírné agentury NASA zahájený 28. prosince 2008 prokázal, že dobu letu tak lze poměrně značně prodloužit. V neděli tento balon pokořil rekordní hranici 42 dní a dál se vznáší ve výšce 33 800 metrů nad Antarktidou. Za celou dobu letu výkyv výšky nepřesáhl 700 metrů.

„Je to skvělý let,“ jásá David Pierce, muž, který řídí balonový program NASA. „Prokázali jsme, že jde o životaschopnou koncepci.“

Vytoužené mety 100 dnů při tomto letu ještě nebude dosaženo. Spirální proudění, díky němuž balon poslušně krouží kolem jižního pólu, se totiž s koncem antarktického léta narušuje. Proto technici ke konci měsíce vyšlou signál, který zahájí sestup balonu. Otvorem v povrchu unikne nosné helium a vědecké přístroje se snesou na padáku.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!