ATÉNY Molotovovy koktejly i politická obvinění létaly včera vzduchem v Aténách. Odbory vyhlásily generální stávku, která ochromila zemi, a do ulic vyšly desítky tisíc lidí. Protestovali proti úsporným opatřením vlády a zvyšování daní. Řecko je pod tlakem ostatních zemí Evropské unie, aby dalo do pořádku své finance. Svými schodky totiž ohrožuje společnou evropskou měnu euro.
Řecký vicepremiér Theodoros Pangalos ale v rozhovoru pro britskou rozhlasovou stanici BBC kritizoval Itálii a Německo, že nemají Řecku co vyčítat. Podle něj sice Řekové dlouho maskovali výši svých dluhů prostřednictvím obchodů s bankovními cennými papíry, ale Itálie dělala prý to samé ve větším měřítku. A Německo prý už vůbec nemá Řecku co vyčítat, protože nacisté za druhé světové války Řecko ožebračili.
Násilí v ulicích Centrum Atén bylo včera ráno pokryto plakáty s nápisy „Lid a jeho potřeby mají přednost před trhem!“. Nejezdila hromadná doprava, úředníci nepracovali, většina bank měla zavřeno, z obav před rabováním zavřely i obchody. Noviny nevyšly a v nemocnicích otevřely jen pohotovosti. Zavřena byla i letiště. Generální stávku na včerejšek vyhlásily dvě největší odborové organizace v Řecku – svaz zaměstnanců státní správy ADEDY a svaz zaměstnanců v soukromém sektoru GSEE. Dohromady sdružují více než polovinu z pěti milionů řeckých pracujících. Přes den pochodovali centry měst demonstranti. V Aténách několik mladíků začalo házet zápalné lahve před řeckým parlamentem a policisté použili slzný plyn.
„Vláda a Evropská unie musí pochopit, že za krizi musí platit bohatí, ne průměrní státní zaměstnanci,“ prohlásil šéf odborů ADEDY Spyros Papaspyros. Na Evropu si stěžoval i zmíněný místopředseda kabinetu Pangalos. Prohlásil, že dnes unie nemá pořádné vůdce a že Thatcherová, Kohl či Mitterand by nikdy nepřipustili takovou krizi. Není jasné, zda si myslí, že by ovlivnili ekonomiku, nebo že by zaplatili za Řeky jejich dluhy.
Stav řeckých financí je katastrofální. Loni vláda přiznala schodek veřejných financí ve výši 12,7 procenta HDP. To byl více než dvojnásobek toho, co se do té doby uvádělo. Pravidla Evropské unie přitom povolují členským zemím schodek nejvýše tři procenta HDP. Řekové toto pravidlo neustále překračovali a skutečnou výši schodku maskovali statistickými podvody a bankovními cennými papíry, které účetně umožnily dluhy skrýt nebo vykázat až později. Dokonce i podmínky pro zavedení eura splnili jen podvodem. Zároveň rostl celkový řecký dluh na téměř 113 procent řeckého HDP. Z obavy, že Řekové nebudou schopni platit své dluhy, zhoršily velké ratingové agentury Řecku tzv. rating neboli ohodnocení, kterým se řídí investoři. Otřáslo to evropskou měnou euro. Řekové slíbili, že začnou šetřit a letos sníží svůj schodek na 8,7 procenta HDP a do tří let pod tři procenta. K části úsporných kroků se odhodlali sami, k části je donutila EU. Řečtí veřejní zaměstnanci přijdou o některé příplatky (ty jsou občas kuriózní, třeba příplatek za dodržování pracovní doby), část nezdaněného příjmu, zvýší se DPH a také daně z alkoholu, tabáku a benzinu. Vláda chce posunout hranici pro odchod do důchodu na 63 let.
Protestují i Španělé a Portugalci Protesty se objevily i v dalších evropských zemích, které musely přijmout úsporná opatření kvůli rostoucím dluhům. Ve Španělsku protestovali v úterý lidé proti posunutí věku odchodu do důchodu ze 63 na 65 let. V Portugalsku plánují zaměstnanci veřejného sektoru stávku na 4. března na protest proti vládnímu plánu snížení mezd.
