LN Když soud potrestal Annu Benešovou za zpronevěru a uplácení, překvapilo vás to?
Upřímně řečeno, nepřekvapilo. Ostatně třikrát jsem vypovídal na policii. Když člověk rozumí ekonomii a zamyslí se - na začátku ta škola neměla nic. Peníze získávala jen od těch pár studentů, které tehdy měla. Asi dvě desítky. Ale přesto se škola velmi rychle rozvíjela.
LN Díky čemu? Měl jste signály, že za tím stojí nekalé praktiky?
To nemohu potvrdit. Toho jsem svědkem nikdy nebyl. Ale paní Benešová byla šikovná, uměla věci zařídit. Budovy školy vlastnil magistrát a ten taky investoval do vybavení a celkově školu zveleboval. Snad i díky její známosti s tehdejším panem primátorem Bémem. No ale když se pak člověk logicky zamyslí - když se v těch nedávných letech dopouštěla uplácení, kdy už to neměla za potřebí, protože se škola rozrostla na tisíce studentů, tak jak to muselo vypadat tehdy, když škola začínala od nuly?
LN Máte pro to nějaké důkazy?
Lhal bych, kdybych řekl, že jsem opticky nikdy nic neregistroval. Nějaké předávání obálek jsem tehdy zaznamenal při jednáních správní rady.
ČTĚTE TAKÉ: |
LN Nepozastavoval jste se nad tím?
Tak samozřejmě funkcionáři obecně prospěšné společnosti, kterou škola je, mají funkci vykonávat zadarmo a dostávat pouze náhrady za výdaje s ní spojené. Ale nezajímal jsem se o to. Tehdy se muselo jednat jen o drobné částky a to jsem bral tak, že si něco za práci pro školu zaslouží.
LN Vám obálky nedávala?
Já jsem byl v jiné pozici. Byl jsem spolu s několika dalšími zaměstnancem školy. Pokud šlo o peníze, dostávali jsme tolik, kolik nám náleželo podle mzdového tarifu uvedeného ve statutu školy. A podle něj nám náležely i odměny, ale ty jsme tedy dostávali zcela regulerně.
LN S Benešovou jste spolupracoval pět let. Zmiňovala se někdy o tom že se zná s prezidentem Klausem nebo jeho ženou?
Když dostala milost, vůbec mě nenapadlo hledat souvislost ve známosti s panem prezidentem. Až když jsem to četl v médiích, vzpomněl jsem si, že mi jednou v dobré náladě vykládala, že je pan prezident její známý. Pracovala s ním prý v Prognostickém ústavu, kde mu zpracovávala administrativu pro zahraniční služební cesty. Označila se i za přítelkyni paní Klausové. Ale mě to tehdy nijak nezajímalo, takže jsem se na podrobnosti neptal.
LN Myslíte si, že tedy udělená milost může mít souvislost?
Když se znají, tak lidsky vzato, mě to nepřekvapuje, že tu milost udělil. Já si pana prezidenta vážím, ostatně jsem tady na VŠE kdysi připravoval administrativu pro jeho profesorské jmenování. Ale to, že jí krom zrušení podmínky prakticky vrátil funkce, to považuji za nediplomatické rozhodnutí.
LN Proč?
Protože už se škola kvůli ní jednou dostala do špatného světla. A teď se zas bez obav vrací do prostoru, který zneužívala, a umožnilo se jí, aby v tom pokračovala. A to není dobré pro školu, to mě mrzí nejvíce. Vím, že na škole působila i během podmínky, ale ta pro ni snad byla výstrahou před tím, aby škole mohla svým jednáním opět ublížit. Takže s velkorysostí podmínky nesouhlasím. Ani když to pan prezident vysvětloval humanitními důvody.
ČTĚTE TAKÉ: |
LN Myslíte péčí o manžela?
Ano. Pan Beneš je určitě nemocen a péči potřebuje. Ale on byl nemocen už v době, kdy jsem na škole pracoval. A to péče nemohla záviset na její pomoci, protože to by nemohla vysedávat ve škole od rána do večera celý týden. Navíc jsem byl sám svědkem toho, jak se k některým lidem chovala nedobře, ba nehumanisticky. Neberte to jako pomluvu, ale jako osobní výtku.
LN Nehumanisticky? Co tím myslíte?
Měli jsme tehdy na škole například jednu paní, odbornici na výpočetní techniku. Ale paní Benešová si ji z nějakého důvodu neoblíbila. V té době byl manžel této zaměstnankyně smrtelně nemocen. Paní Benešová ji ale nikdy nepustila dříve z práce. Nebo jí nějak nevyšla vstříc. Ne, to ji bryskně odmítla. Takže paní Benešová se umí chovat velmi nehumanisticky. Tak jakýpak humanismus?
LN Jak jste se ke spolupráci s ní vlastně dostal?
Znal jsem ji už z dob, kdy docházela na můj kurz ve Státním ústavu těsnopisu. Ke spolupráci s ní jsem se ale dostal až kolem roku 2001, kdy začala spolu s dalšími uvažovat o založení soukromé vysoké školy. Přizvali mě k tomu projektu kolegové z VŠE, kteří se s ní znali. A protože jsem obhajoval studijní program školy před Akreditační komisí, jmenovali mě poté rektorem.
LN Vy osobně jste s ní vycházel jak?
Já jsem s lidmi ve škole vycházel za dobře. Ale víte, paní Benešová je zvláštní osoba, která je z hlediska řízení taková dost razantní. Všechno chtěla mít pod palcem, tak si vzala funkci zakladatelky, kvestorky a ještě několik dalších funkcí. A z těchto pozic mě postupně začala nutit do věcí, se kterými jsem nesouhlasil.
LN Proto jste nakonec odešel?
Byl to jeden z důvodů. Jednak mi vadilo, že se správní radou řešila řadu zásadních věcí za mými zády, a pak mi je předkládala jako hotovou věc. Ale šlo také o to, že chtěla rozvíjet školu i za cenu ulehčování studentům u zkoušek a podobně. Když se to stalo jednou dvakrát, tak jsem se rozzlobil vnitřně. Ale když už ten počet narůstal, tak to byl další důvod k tomu, abych s těžkým srdcem po pěti letech odešel.
Profesor Ondřej Asztalos v současnosti působí na Fakultě finančnictví a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze.
