Rektoři VŠ žádají školné

V anketě LN se k problematice zavedení školného vyslovili rektoři většiny významných vysokých škol v Česku kladně. Někteří dokonce zastávají názor, že otázka - školné ano, nebo ne - už není aktuální. „Aktuální je otázka školné kdy a v jaké formě,“ říká rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala.

Rektoři by zavedení školného uvítali kvůli tomu, že by tím získali do svého rozpočtu další peníze, které by mohli investovat například do výzkumu. Důležitější efekt školného však vidí ve větší motivaci studentů k práci a ve zlepšení kvality výuky.

„Myslím, že by si studenti lépe rozmysleli, kam půjdou studovat. Školné by ale také znamenalo větší tlak na vysoké školy, aby se studentům více věnovaly a přistupovaly k nim jako ke klientům,“ říká rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek. „Školné je jakási pobídka ke kvalitě,“ souhlasí rektor JAMU Václav Cejpek s tím, že je ale nutné zavést systém půjček a stipendií pro sociálně slabé.

Podle některých rektorů není nutné školné zavádět plošně na všechny obory. „Česká republika je na tom špatně, co se týká technických oborů. Tady je naopak potřeba udělat opatření, aby se zájem o ně zvýšil. Pokud ale jde třeba o humanitní obory, o které je obrovský zájem, nebo obory, jejichž absolventi nějak nepřispívají k prosperitě státu, tam je školné namístě,“ říká rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a předseda České konfederace rektorů Petr Sáha.

Jenže ministryně školství Dana Kuchtová (SZ) je neústupná. „Zavést v této situaci v České republice přímo školné, to by bylo v neprospěch sociálně slabých studentů. Opravdu bych se toho bála.“

Rektoři se přesto nevzdávají a vybízejí politiky, aby o školném začali alespoň debatovat. „Myslím, že je nezbytné, aby o tom probíhala veřejná debata a aby to politici měli ve svém programu. Jinak se může propást vhodná příležitost k zavedení těchto opatření,“ říká rektor Masarykovy univerzity Fiala. A kdy může taková situace „nazrát“? „Odhaduji, že tak za pět let to bude vážný problém k řešení na stole,“ říká Lubomír Dvořák.