Dokonce i v době ekonomické krize se některé podniky snaží přilákat žáky do učebních oborů a vychovat si tím budoucí zaměstnance. Poskytují jim stipendia a v krajích pokračují propagační akce jako třeba „Řemeslo má zlaté dno“. Tato vidina ale nemusí fungovat vždy a u všech řemesel.
Dobrý instalatér, zedník, kuchař či kadeřník je vždycky potřeba. Také si může zřídit vlastní živnost a záleží na něm, jestli si opatří dost zakázek. Horší je to ve velkých výrobních podnicích, kde se nejvíc odráží ekonomická krize. Když podnik ztratí zakázky, začíná propouštět zaměstnance a o přijímání čerstvých absolventů nemůže být řeč.
Tato situace obvykle dopadne nejhůř právě na absolventy učebních oborů. „Nejnovější statistika už také ukazuje, že se jejich nezaměstnanost zvýšila o 43%oproti situaci před rokem. A co je výmluvné – nejvýrazněji se to projevilo u absolventů strojařských oborů, kteří měli donedávna velmi nízkou nezaměstnanost a pro firmy představovali nedostatkové zboží,“ líčí potíže absolventů Daniela Chamoutová z Národního ústavu odborného vzdělávání (NUOV).
Velké podniky se v minulých letech snažily zastavit odliv žáků ve strojařských oborech. Díky stipendiím a dalším výhodám se jim opravdu podařilo zvýšit počet učňů v oborech, jako je zámečník, nástrojař či obráběč. Otázka je, jestli během dalších let budou absolventi v těchto podnicích opravdu vítáni. Mladí lidé chtějí maturitu Zvyšující se nezaměstnanost nahrává spíš těm, kteří dávají přednost maturitě. A těch je dnes většina. Maturant není tak úzce spojen s jedním určitým oborem, a jeho šance na uplatnění je tím pádem vyšší. Kromě toho může jít dál studovat na vysokou nebo vyšší odbornou školu a ještě více si zlepšit vyhlídky na dobré uplatnění.
Tento trend se může v příštím období dále prohloubit kvůli demografickému poklesu. Počet žáků opouštějících základní školy totiž během několika málo let klesne o více než čtvrtinu. „Ten propad už na školy reálně dorazil a je to pro ně skutečné ohrožení,“ varuje Miloš Rathouský z ministerstva školství. Při úbytku žáků bude stále větší šance dostat se na některý z maturitních oborů, a tak panuje obava, že učební obory bude studovat ještě méně žáků než v současnosti.
Převis nabídky nad poptávkou řeší krajské samosprávy. Pochopitelně usilují o to, aby jejich školy byly efektivní, a tak probíhá tzv. optimalizace, tedy slučování škol. To se neobejde bez protestů, ale vznik větších středních škol přináší také výhody. Nabízejí pestrou škálu různých typů vzdělání a mohou si dovolit i nákladné moderní vybavení. Ředitel: Žáci se do učení vracejí Ne všichni se ale nadcházejícího období bojí. „Už neplatí, že děti nechtějí do učebních oborů, teď už se trend obrací. Lidé si začali uvědomovat, že řemeslníci chybí,“ tvrdí Miloslav Janeček, který je ředitelem Střední odborné školy stavební a zahradnické v Praze na Jarově. Úbytek žáků podle něho postihuje nejen učební, ale i maturitní obory.
Ředitel Janeček to vidí na vlastní oči. „Když pořádáme dny otevřených dveří, přicházejí k nám i naši bývalí absolventi a přivádějí své děti, aby se u nás také vyučily. A dávají tak najevo, že jsou spokojeni se svým řemeslem a velmi dobře se uživí,“ popisuje Janeček současný nadějný stav. Právě jeho škola patří mezi ty úspěšné, kterým se daří zvyšovat počet žáků. Nabízí nejrůznější obory – učební, maturitní, nástavbové i rekvalifikace. Když si žák v 15 letech nevybere správně, může přejít do jiného oboru. „Stává se to hlavně u žáků v maturitních oborech, ti zjistí, že na učivo nestačí, a pak jsou rádi, že se mohou v podobném oboru vyučit,“ vysvětluje Janeček.
Vliv má také to, že absolvent učiliště může jít na nástavbu a získat tak maturitu. „To je ideální kombinace,“ myslí si Janeček. „Během pěti let získá student plnohodnotný výuční list i maturitu. Firmy mají o takové absolventy největší zájem, protože jde obvykle o kvalitní zaměstnance, kteří pak mohou zastávat odpovědnější postavení.“
Podle nabídky, kterou střední školy zveřejňují, není ale celková situace tak růžová. Mnohým školám se nedaří přilákat do různých učebních (a někdy i maturitních) oborů dostatek žáků, namísto dvaceti se jich přihlásí třeba pět. Tak malý počet žáků ve třídě pak je pro školu neúnosný, takže nakonec daný obor ani neotevře.
Kominík: místo štětky notebook Mnohá řemesla už také nevypadají stejně jako dříve. V technických oborech se dnes hodně používají počítače a zdaleka ne všechno se dělá rukama ve „špinavém“ provozu.
„Už také neplatí představa ani o kominíkovi, jak jde v začerněném oblečení se štětkou na zádech a lidé se ho dotýkají pro štěstí,“ říká ředitel Janeček. „Teď chodí kominík většinou na revize a k tomu si nese s sebou notebook. Oblečení na špinavou práci si na sebe bere třeba jen jednou za dva týdny.“
Ještě před nedávnem se v tomto oboru učilo jen několik málo žáků, ale v tomto školním roce jich má škola na Jarově v prvním ročníku hned čtrnáct. Zřejmě zaúčinkovala propagace v médiích.
Jenže není řemeslo jako řemeslo. Třeba v takovém klasickém oboru, jako je pekař, kde by člověk očekával, že nemůže být nouze o uplatnění, je situace tristní. Počet žáků se v něm rychle snižuje a nezaměstnanost jeho absolventů v posledním roce vzrostla mnohem víc než v jiných oborech.
Pokračování na straně 28
Dokončení ze strany 27
„Vyučení často ani nemají zájem v tomto oboru pracovat, protože jim podniky nabízejí hodně nízké nástupní platy. A na to, aby si zřídili vlastní pekárnu, je třeba dost velká investice. Na to má jen málokdo,“ vysvětluje Jana Nováčková, která má v NÚOV obor na starosti.
I když jsou řemeslníci potřeba, regulace by nebyla tím správným řešením. Žáci by ale měli mít při rozhodování k dispozici všechny dostupné informace o poptávce z podniků i perspektivě různých oborů. „Důležité je, aby školy neprodukovaly úzce specializované lidi, kteří neumějí nic jiného než svůj obor. Naopak měli by být připraveni na změny a hlavně by měli být ochotni dále se učit,“ říká náměstek ministryně školství Jindřich Kitzberger.
Tímto směrem se vyvíjejí i učební obory. K tomu jim dává možnost právě probíhající reforma, díky níž mohou školy pružněji reagovat na potřeby zaměstnavatelů i svých žáků. K obnovení prestiže učebních oborů by měla přispět i tzv. nová závěrečná zkouška, která bude zárukou úrovně absolventů tohoto typu vzdělání. O tom, jestli se výuka nějakého řemeslného oboru bude dál rozvíjet, nebo zajde na úbytě, ovšem rozhodnou žáci tím, jaké školy a obory si budou vybírat. Na jejich volbu mají určitě vliv jejich zájmy, studijní ambice, kvalita výuky, perspektiva toho kterého oboru, platy a další podmínky, které panují v profesích s oborem spojených.
Velký význam má také to, jestli obor dává možnost pokračovat v dalším studiu. Větší zájem o řemeslné obory mohou ovlivnit i zaměstnavatelé a kraje nejenom poskytováním stipendií, ale také propagací řemesel. Na tom se mohou ostatně podílet i samotné školy. Jejich kvalita, vzdělávací nabídka i celá činnost by měla mluvit sama za sebe.
***
Kdo co studuje
Jaké procento žáků
navštěvuje jaké obory
a školy
Gymnázia 20 %
Maturitní obory na středních
odborných školách (SOŠ) 37 %
Lycea 5 %
Maturitní obory s vyučením 8 %
Učební obory 30 %
(v posledních letech pokles o 10 %)
Zdroj: NÚOV
Graf
Jaké procento studentů by si zvolilo opět stejný obor?
Zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání
Víceleté gymnázium 88 %
Čtyřleté gymnázium 84 %
Maturitní obor SOŠ bez odborného výcviku 71 %
Maturitní obor SOU s odborným výcvikem 70 %
Učební obor bez maturity 50 %
Tabulka
Co vás na základní škole ovlivnilo při výběru středoškolského oboru?
(možnost výběru více odpovědí)
vyučení + s nedokončenou maturita na SOŠ + maturita
SŠ s odborným výcvikem
blízkost bydliště 0 % 7 %
dobrá škola 0 % 2 %
doporučení vých. poradce/učitele 5 % 2 %
info o škole (brožury, DOD, UN) 6 % 15 %
jiné 0 % 7 %
prospěch 18 % 0 %
příprava na VŠ 0 % 0 %
rodiče to chtěli 11 % 7 %
uplatnění v zaměstnání 18 % 15 %
vzor v rodině/tradice 0 % 5 %
zájem o obor 53 % 51 %
zkušenost známých 24 % 7 %
maturita na
gymnáziu
13 %
13 %
0 %
0 %
20 %
0 %
13 %
0 %
0 %
6 %
47 %
13 %
Z jakého důvodu by si absolventi SOU a SOŠ tři roky po dokončení studia
zvolili raději jiný obor?
(možnost výběru více odpovědí)
absolventi SOŠ absolventi SOU s maturitou
obor byl příliš náročný 2 % 1 %
obor jsem vlastně nechtěl studovat 10 % 17 %
obor mě přestal zajímat 12 % 12 %
obor není perspektivní 3 % 9 %
obor neumožňuje dobrý výdělek 4 % 14 %
špatná příprava na VŠ 8 % 0 %
špatná příprava pro vstup do praxe 3 % 0 %
úroveň přípravy v oboru je nízká 8 % 8 %
v oboru se obtížně hledá zaměstnání 9 % 10 %
vybral bych si raději maturitní obor 0 % 0 %
absolventi SOU
1 %
13 %
8 %
7 %
24 %
0 %
0 %
8 %
17 %
26 %
Zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání (NUOV). Informace pocházejí z dlouhodobého šetření mezi absolventy škol v letech
2005–2009, ve kterém NÚOV zjišťoval jejich úspěšnost a názory na vybraný typ vzdělání. • Podrobnější informace o všech oborech
a středních školách v ČR spolu s poznatky z pracovního trhu ohledně aktuálního stavu zaměstnanosti v daném oboru a uplatnění
absolventů najdete na adrese www.infoabsolvent.cz
O autorovi| Autorka pracuje v Národním ústavu odborného vzdělávání
