Návrh zavazuje členské státy, aby si samy vytvořily škálu označenou písmeny A až G. Značení má odpovídat tomu, kolik energie spotřebovávají budovy v dané zemi, a bude se tedy lišit napříč jednotlivými státy. Společným kritériem je, že do skupiny G, tedy energeticky nejnáročnějších staveb, má patřit zhruba 15 procent budov.
Státy si pak musí určit plány, které budou odpovídat evropským cílům. Mezi ně patří to, aby všechny budovy určené pro bydlení dosáhly do roku 2030 energetické náročnosti kategorie E a o tři roky později pak kategorie D. Ostatní budovy by měly kategorie E dosáhnout už do roku 2027.
K naplnění cílů povede zateplování, rekonstrukce a využívání nových technologií, jako jsou tepelná čerpadla nebo solární panely, které se od roku 2032 budou dávat na byty a domy povinně při každé větší renovaci.
Je dům či byt, ve kterém bydlíte, zateplený?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00úterý 21. března 2023. Anketa je uzavřena.
„Dohoda je férová a realistická. Nabízí členským státům flexibilitu, přinese snížení energetické náročnosti budov, tím se lidem sníží poplatky. A zároveň se zajistí pracovní místa díky renovacím, které budeme platit z evropských fondů,“ řekl k návrhu na tiskové konferenci Ciarán Cuffe, irský europoslanec z frakce Zelených, který je zpravodajem směrnice.
Výjimky pro památky
Ambiciózní cíle klade návrh i na nově vzniklé budovy. Ty mají mít nulové emise a povinně solární panely na střeše, pokud je to technicky a ekonomicky možné. Pro soukromý sektor má nařízení platit od roku 2028, pro nové budovy, které vlastní či využívá veřejný sektor, dokonce od roku 2026.
Podle návrhu mají nové a významně renovované budovy přestat používat od roku 2035 jakákoli fosilní paliva pro vytápění. Díky návrhu se tak podle europoslance Cuffa sníží závislost na autokratických režimech, ze kterých se do Evropy paliva dováží, a zároveň dojde ke snížení emisí skleníkových plynů a zlepší se kvalita ovzduší.
Nová pravidla mají i své logické výjimky. Netýkají se například kostelů či jiných historických památek, technických nebo jen dočasně využívaných budov. Výjimku může dostat dále i sociální bydlení, kde by kvůli renovacím rostl neúnosně nájem.
Peníze na renovace půjdou primárně z evropských fondů. Státy mají zřídit speciální poradenská centra, kde mohou lidé dostat potřebné informace zdarma. K podobnému kroku se již uchýlilo české ministerstvo životního prostředí (MŽP) v rámci kampaně Zkrotíme energie.
Kromě toho má mít dle návrhu každý stát propracovaný plán, na jaké budovy se zaměří, a jak se změnami pomůže sociálně nejslabším skupinám.
Směrnice nestanoví žádně sankce nebo postihy za nedodržení pravidel. I jejich nastavení je případně plně na členských státech.
Nereálné, říkají kritici
Pro směrnici hlasovali pouze čtyři čeští europoslanci. Tři z nich, pirátští zástupci Markéta Gregorová, Mikuláš Peksa a Marcel Kolaja, jsou z frakce Zelených, podporu návrh získal i od Luďka Niedermayera z lidovecké frakce.
Patnáct českých europoslanců se vyjádřilo proti návrhu. Mezi nimi byla i místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová. „Tato opatření jsou nereálná. Chybí opatření a finanční řešení na podporu instalování solárních panelů a také chybí alternativní zdroje v případě zrušení topení fosilními palivy. Musíme si říct, co je skutečně reálné, abychom svými rozhodnutími finančně nezatížili občany,“ řekla Charanzová k hlasování.
Dle Charanzové je správné snižovat emise v sektoru budov i řešit úspory. „Ale dávat majitelům domů šibeniční termín do roku 2028, jak navrhuje Evropský parlament, v době, kdy chybí řemeslníci i materiál, je neproveditelné,“ doplnila Charanzová.
S tím, že návrh přinese finanční zátěž pro občany, ale nesouhlasí pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. „Díky podpůrným programům a finanční podpoře bude možnost renovace přístupná pro všechny, včetně zranitelných domácností. Ve zprávě existují i sociální záruky, které členské státy musí přijmout, například zákaz nepřiměřené zvyšování nájemného,“ uvádí politik.
Sám Peksa návrh podpořil, protože podle něj dobře spojuje řešení klimatické změny a energetické krize. „Máme teď dva hlavní cíle. Cílevědomě bránit změně klimatu a snížit lidem účty, třeba právě za energie. A přesně tohle navržená zpráva dělá, navíc nám pomůže snížit evropskou závislost na energiích z Ruska,“ dodává Peksa.
Návrh pochází z pera Evropské komise. Jeho cílem je snížit emise skleníkových plynů a celkovou spotřebu spotřebu v sektoru budov. Ten je v Evropě zodpovědný za 40 procent spotřeby energie a 36 procent emisí skleníkových plynů, které způsobují klimatickou změnu s ničivými dopady. Do poloviny století má být proto celý sektor stavebnictví klimaticky neutrální.
Pro směrnici se vyslovilo 343 europoslanců, proti hlasovalo 216, 78 se zdrželo. Z Evropského parlamentu poputuje návrh do Rady EU, kde ještě může projít dílčími změnami. V ní budou zastoupení ministři hlasovat kvalifikovanou většinou. K projednání by mohlo dojít ještě za švédského předsednictví.
