Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Řeporyje nehodlají s Ruskem jednat o pomníku vlasovců. Pamatujeme si je jako zachránce, uvedl Novotný

Česko

  9:43aktualizováno  15:14
PRAHA - Městská část Praha-Řeporyje nehodlá diskutovat s Ruskem o svém záměru vybudovat pomník vlasovcům. Starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) tak reagoval na pondělní protest ruského velvyslanectví v Praze, podle kterého by pomník byl porušením mezinárodních závazků Česka vyplývajících z úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů. Podle Novotného si Řeporyje vlasovce pamatují jako zachránce. Uvedl to v dopise, který má ČTK k dispozici.

Pavel Novotný. foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Záměr vybudovat pomník bude projednávat zastupitelstvo městské části 16. prosince.

Pavel Novotný a David Suchařípa.
Pavel Novotný, řeporyjský starosta.

V dopise adresovaném ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi starosta Novotný uvedl, že Řeporyje jsou suverénní městskou částí, která o budování pomníků rozhoduje sama, a to po veřejné diskusi. „Nebudeme o našem záměru zbudovat jim (vlasovcům) pomník ani o jejich historické roli s nikým zvenčí diskutovat a už vůbec o tom nebudeme diskutovat s Ruskem, symbolem okupační moci, lži a porušování lidských práv,“ píše Novotný, který chce ve středu odpoledne dopis osobně doručit na ruskou ambasádu v Praze.

Řeporyje chtějí vybudovat pomník vlasovcům, ruská ambasáda protestuje

Takzvaní vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády (ROA). S Němci pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům, na konci války ale pomohli osvobodit Prahu. Zemřelo jich při tom zhruba 300. O jejich přispění k osvobození hlavního města se za minulého režimu mlčelo. Rusko jejich zásluhy neuznává. Velitel Andrej Vlasov byl po skončení války Sověty popraven.

PAVEL NOVOTNÝ

- Syn moderátora a baviče Petra Novotného se nejdříve proslavil jako bulvární novinář, působil mimo jiné jako šéfredaktor časopisu Spy, webů super.cz, superspy.cz nebo eXtra.cz, moderoval také pořad Prásk! na televizi Nova.

- Novotný přiznal, že práce v bulváru přináší etické problémy. "Věděl jsem, že pokud rezignuji na morální otázky, jež jsou s touto prací spojené, mohu se takto dlouhodobě a dobře živit," řekl třeba.

- Profesionálním politikem se Novotný, který působil i jako manažer televizního kuchaře Ládi Hrušky či dramaturg na TV Barrandov, stal loni na podzim, kdy jím vedená kandidátka ODS vyhrála komunální volby v pražské městské části Řeporyje a on usedl do křesla starosty. V politice se začal angažovat v roce 2002 jako řadový člen ODS, v roce 2010 byl poprvé zvolen do obecního zastupitelstva, mandát obhájil i o čtyři roky později. Po osmi letech v opozici loni vyhrál volby a utvořil koalici se Zelenými.

Novotný ve zveřejněném dopise uvádí, že si nedělá přehnané iluze o generálu Vlasovovi a ROA. Řeporyje si ale podle něj pamatují vlasovce jako zachránce, jejichž útok na východní břeh Vltavy v květnu 1945 byl jedním z rozhodujících okamžiků Pražského povstání a zásadním způsobem rozhodl o tom, že Praha neskončila v rozvalinách.

„V okolí vsi je dodnes řada neoznačených, nedůstojných hrobů zachránců Prahy z řad ROA a stydím se, že jsme se rozhodli napravit historickou křivdu, zásadně ovlivněnou bolševickou propagandou, až teď,“ uvedl Novotný. „Řeporyje mají tisíckrát lepší historickou zkušenost s vlasovci, než s vámi, vy karikatury sebe sama s atomovým kufříkem za zadkem a hlavou plnou vodky a černého svědomí,“ dodal.

Novotný oceňuje smířlivý postoj hradu

Pavel Novotný (ODS) ocenil smířlivý postoj Hradu k možnému zřízení pomníku vlasovců na území městské části. Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček na twitteru uvedl, že hrdá země snese pomníky své minulosti, výslovně jmenoval i vlasovce. „Hrdá, svobodná, demokratická a sebevědomá země snese pomníky na svou minulost. Buďme takovými! Máme pamětní desku doktora Emila Háchy, máme pamětní desky obětí anglo-amerického bombardování Prahy, máme sochu maršála Koněva, můžeme mít připomínku vlasovců,“ napsal.

Už v minulosti se k vlasovcům smířlivě vyjádřil i prezident Miloš Zeman. V roce 2015 před cestou na vojenskou přehlídku v Moskvě k 70. výročí konce druhé světové války řekl, že jede uctít nejen Rudou armádu, ale i vlasovce.

Pověsí Koněvovu desku vedle orloje? Ruský velvyslanec si posteskl, že Praha odstranila ceduli z radnice

Ruské velvyslanectví letos v srpnu kritizovalo Prahu, že nechce na Staroměstskou radnici vrátit pamětní desku upomínající na osvobození hlavního města Rudou armádou v čele s maršálem Ivanem Koněvem. Podle Vojenského historického ústavu je ale text historicky nepřesný.

Vlasovci a Pražské povstání

  • Takzvaní vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se během druhé světové války v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Andreje Vlasova. S Němci pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům a koncem války, kdy byla větší část ROA soustředěna v Čechách, se snažili projít k Američanům.
  • ROA vznikla v listopadu 1944 na konferenci na Pražském hradě, na níž byl přítomen kromě generála Vlasova i státní ministr Karl Hermann Frank či protektorátní ministr osvěty Emanuel Moravec.
  • Během Pražského povstání v květnu 1945 přišli vlasovci Praze a špatně vyzbrojeným bojovníkům ve městě nečekaně pomoci proti nacistickým okupantům. O chystaném povstání v Praze přitom informovali generála Vlasova už 2. května představitelé domácích ilegálních vojenských skupin.
  • První divize ROA o síle 23.000 mužů, nacházející se jižně od Berouna, začala 5. května postupovat k Praze. Ve večerních hodinách byl předsunutý oddíl 300 mužů, dvou tanků a čtyř obrněných vozů na jižním okraji města. První pluk postupoval 6. května ve směru Chuchle-Smíchov, čtvrtý na Jinonice-Motol a třetí zaujal pozice ve směru Řepy-Bílá Hora.
  • Jednotky z těchto pluků zasáhly 6. a 7. května do bojů na straně povstalců. Zpevnily obranu Prahy na jižních přístupech k městu, tedy na linii Modřany-Podolí-Pankrác a v prostoru Hrdlořezy-Strašnice. Zasáhly v bojích na Pankráci, Vinohradech a Smíchově. V noci na 8. května dobyly Ruzyň a obsadily letiště, odkud startovaly německé stíhačky k útokům na Prahu.
  • V bojích o Pankrác, Vinohrady, Smíchov a Ruzyni přišlo o život na 300 vlasovců. V celém Pražském povstání podle údajů Vojenského historického ústavu padlo na straně povstalců 2898 lidí. Podle některých údajů navíc až 8000 lidí zahynulo na venkově. Na německé straně bylo podle odhadů několik set až tisíc mrtvých.
  • V České národní radě (ČNR) se 7. května uskutečnilo jednání, při němž ČNR poděkovala Vlasovově armádě za pomoc, odmítla ji ale z obavy před reakcí Sovětského svazu uznat za spojence a také ROA odmítla poskytnout azyl.
  • O den později tedy zahájili příslušníci Ruské osvobozenecké armády ústup z Prahy a pokusili se neúspěšně o přechod do amerického zajetí. U Lnář na Strakonicku pak jednotky sovětské rozvědné služby NKVD popravily tisíce vlasovců, další skončili v sovětských nápravných nařízeních, gulazích.
  • Komunistická propaganda o vlasovcích po válce mlčela.
  • Pro Rusko představují vlasovci kolaborantskou ozbrojenou formaci vytvořenou nacistickým Německem.
  • Vlasov byl sovětský generál, kterého zajali nacisté. Po skončení války jej Sověti 2. srpna 1946 popravili mimo jiné za vlastizradu. Návrh na jeho rehabilitaci odmítlo v roce 2001 Vojenské kolegium ruského Nejvyššího soudu.
Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!