Plně tento přípravek hradí pouze v gelové formě, jež se podává pumpou přímo do tenkého střeva až v pokročilém stadiu nemoci. Pro pacienty jako Karla tak fakticky neexistuje varianta plně hrazeného léku, na který má podle Listiny základních práv a svobod nárok.
Jak LN zjistily, ministerstvo zdravotnictví už začalo pracovat na nápravě. Reaguje tím na nedávné vyjádření Ústavního soudu, který tuto situaci nemocných vyhodnotil jako neuspokojivou. Ústavní soud jednoznačně odmítl způsob, jakým stát k úhradám za léky přistupuje. Řekl, že poskytování určitých léků za doplatek přichází v úvahu, až když je splněn základní požadavek: ke každé diagnóze existuje aspoň jedna varianta léku zdarma. A to pro jakýkoli okruh pacientů trpících typově stejným onemocněním.
Právo nezaplatit Na příkladu zmíněné Parkinsonovy choroby to znamená, že bezplatný přípravek nemůže být k dispozici jen pro pacienty v pokročilém stadiu. „To je přelomová myšlenka, protože vlastně říká, že ať mi je cokoli, mám mít aspoň jeden lék pro diagnózu zdarma,“ vysvětluje Jakub Král, odborník na farmaceutické právo.
Stát musí jinak definovat, které léky jsou plně hrazené státem. „Stávající výklad asi udržitelný nebude, s tím souhlasíme. Systém se tedy měnit bude, ale jakou cestou, to zatím nevíme,“ řekl LN náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel. Nyní zákon definuje lékové skupiny, v nichž má být aspoň jeden preparát, za který pacient nic neplatí. Je jich 195, ale jsou značně široké a vybraný plně hrazený lék není vždy vhodný pro každého.
Soud jasně konstatoval, že takový stav odporuje ústavnímu pořádku, protože ten výslovně zaručuje právo na bezplatné zdravotnictví kryté z veřejného pojištění.
