Těsně před Vánoci způsobil poprask videozáznam rockové hvězdy Paula Wellera, jak se zpil do němoty v malostranské restauraci U malé velryby. Fotky z jeho pražské anabáze pak zaplnily i stránky londýnských bulvárních deníků. Taková reklama udělá obvykle dobrou službu jakémukoli typu podniku. Byla by ale škoda, kdyby pijácká aféra jednoho zpěváka zastínila skvělou kuchyni téhle restaurace.
Jinými slovy, skutečnou hvězdou je tady šéfkuchař Jason Le Gear a jeho výtvory nejsou nepodobné produkci pana Wellera: jsou opravdové, upřímné a podceňované. Pokud si libujete v architektonicky dokonalém jídle, originálním výtvarném zpracování pokrmů na talíři a pyrotechnických příchutích (a cenách), budete asi zklamaní. Jestli ale oceňujete čerstvou, sezonní kuchyni, jednoduchou, ale dokonale provedenou, zařaďte si Malou velrybu na seznam restaurací, kam byste měli co nejdřív zajít.
Chowder, jak má být A úplně navrch toho seznamu si každopádně napište chowder z mořských plodů (135 Kč). Jde o hustou smetanovou polévku s mušlemi ještě ve skořápce a s kousky lososa a tresky. Velikost porce je někde mezi předkrmem a hlavním jídlem a polévka krásně voní po vařeném fenyklu a čerstvé petrželi. Chowder, jak má být, perfektní způsob, jak ze sebe sklepat mráz zimního večera.
Jindy se zase v denní nabídce za příznivou cenu objevila luxusní humrová polévka bisque, která chutnala po slané mořské vodě a jemně voněla po paprice.
Coby předkrm si můžete také vybrat ze španělských tapas, kousek po 65 korunách nebo pět za 295 korun. Zimní menu vychází ze sezonní zeleniny, a tak momentálně nabízí například i rizoto s japonskou tykví (za 90 Kč jako předkrm nebo jako hlavní chod za 179 Kč). Je méně smetanové než obvyklá rizota, voní po víně a opečené cibuli plněné kousky oranžového pyré z tykve a je posypáno nadrobno strouhaným parmazánem.
Stejně skromná je nabídka hlavních chodů. V době oběda to bylo jen chilli con carne, jeden těstovinový pokrm a jedna ryba - všechno za 150 korun. Chilli con carne bylo odvážným pokusem o klasiku, ale sypká asijská rýže v příloze byla trochu mimo. Víc se ten den povedly těstoviny, směs správně uvařených špaget s mrkví, čerstvým špenátem, strouhaným parmazánem a kousky velmi křehkého pečeného kuřete. Byly ochuceny množstvím česneku a chuťově byly někde mezi Asií a Itálií.
Večer se jídelní lístek rozšiřuje o pár položek, ale ve srovnání s restauracemi, které si troufnou nabízet sto i více jídel, pořád zůstává dost skromný. (Jestlipak už jste zaznamenali, že restaurace, které mají v nabídce první poslední, dovedou málokdy něco uvařit opravdu dobře?) Za večeři tady také dáte víc peněz, ale dostanete za ně odpovídající kvalitu. Kuře po baskicku (335 Kč) je vyložená hádanka: netuším, jak dokázali, aby dobře propečené kuřecí stehno a prsíčka mohla zůstat tak úžasně šťavnatá a měkká. (Způsob naložení? Marináda? Voodoo?)
Méně záhadná, ale stejně chutná byla roštěnka (356 Kč) s čerstvým dušeným špenátem, sladkým pyré ze smažené cibulky a dvěma dlouhými hranolky z doměkka uvařeného sladkého bramboru. Maso bez kosti polité česnekovým máslem a podávané přesně tak, jak jsme si ho objednali - medium-rare. Na evropské poměry bylo nezvykle jemné a výborně se hodilo k červenému vínu Juan de Merry (sklenice za 60 Kč), lehce kořenité odrůdě hroznů tempranillo a garnatxa se suchým dozvukem.
Demokratické zákusky Ceny vína jsou ve srovnání s jinými pražskými restauracemi, které právě na víně (a na dezertech) nejvíc odírají hosty, férové. A stejně jako vína, i zákusky jsou U malé velryby demokraticky za jednotnou cenu: 85 Kč. Nejméně dva z nich - čokoládový dort a meringue - si ji zasluhují a klidně bych za ně dal i víc. První je hutná a šťavnatá čokoládová bomba s čerstvou šlehačkou a kapkou vaječného koňaku, který dává svojí intenzivní sladkostí vyniknout hořké čokoládové chuti dortu samotného. Meringue je lehký, nadýchaný a ostrý zákusek podobný australskému dortu Pavlova, provoněný skořicí, muškátovým oříškem a novým kořením.
Výsledek je celkem příjemný -večeře o třech chodech včetně vína vyjde pro dvojici asi na 1500 korun, což je o dost méně než ve většině ostatních pražských restaurací, které vaří stejně dobře. A to je Velryba přímo v centru města!
Nejslabší je na tomto podniku asi jeho atmosféra. I když není vyloženě nepříjemná, je nevýrazná a příliš intimní - napočítal jsem pouhých čtrnáct míst. Obsluha je přátelská a pozorná, ale lehce neformální, což odpovídá atmosféře i cenám. Jinými slovy, pokud chcete číšníky v bílých rukavičkách, co se vám budou při podávání jídel uklánět, tady je nenajdete. Pokud máte rádi příjemné osvětlení nebo se chcete schovat za jednu z těch všudypřítomných třímetrových rákosových soch, budete muset jít jinam.
A zaplatíte tam pochopitelně víc. Pokud vám ale jde o jídlo, pokud dovedete ocenit velmi dobrou sezonní kuchyni ve vřelé, prosté atmosféře, U malé velryby se může stát vaším nejnovějším soukromým favoritem mezi restauracemi.
Asi takhle: jako většina hlavních měst má i Praha spoustu restaurací s vynikajícím jídlem, za něž zaplatíte obrovské sumy. Co potřebujeme, je víc takových podniků jako U malé velryby, kde se najíte skvěle a za přiměřené ceny. Doporučuji.
U malé velryby
Maltézské nám. 15 Celkový dojem
Praha 1 - Malá Strana
Tel.: 257 214 703 Jídlo
www.umalevelryby.cz
Obsluha
Evan Rail, Atmosféra
recenzent restaurací
gurmánská bomba překvapivě dobré průměr nic moc raději se vyhnout Recenze je nezávislá, náklady platí výhradně redakce Lidových novin.
