Ty Klause žádají, aby "po eventuálním kladném hlasování o tomto zákoně" pod něj připojil svůj podpis. Reagovaly na fakt, že Klaus žádá od premiéra Petra Nečase (ODS) osobní garanci toho, že chystané majetkové vyrovnání s církvemi neprolomí restituční hranici 25. února 1948.
ČTĚTE VÍCE: |
Česká biskupská konference (ČBK), Ekumenická rada církví (ERC) a Federace židovských obcí (FŽO) poslaly dopis rovněž premiéru Nečasovi, v němž ho ujišťují, že ze strany církví a náboženských společností nedojde k žádným aktivitám, které by jakkoli zpochybnily limit 25. února 1948.
Nečas: trvali jsme na opakování podmínky "rozhodného období"
Právě na tuto garanci církví, že nebudou požadovat zpět majetek zabavený před únorem 1948, se Nečas odvolává v textu, který zaslal prezidentu Klausovi. Mimo to argumentuje i tím, že zákon vychází z už platných restitučních zákonů a období, na které se vztahuje, jasně vymezuje jakožto „rozhodné období“. To je definováno dobou mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990.
Z dopisu Petra NečasePro vrácení majetku platí dvě věci: a) stát se musel stát vlastníkem až po 25. únoru 1948, b) církvím za vyvlastněný majetek nebyla vyplacena žádná náhrada. |
"Pojem rozhodné období návrh zákona na mnoha místech opakuje," stojí v premiérově dopise. "Přestože některé legislativní orgány při tvorbě návrhu zákona namítaly, že opakování je nadbytečné, vláda nechtěla připustit žádné dohady o možném prolomení hranice 25. února 1948 a na opakovaném zdůrazňování podmínky rozhodného období trvala."
Navržený zákon o vracení majetku církvím a finančním vyrovnání je nyní v parlamentu, Senát ho vrátil Sněmovně, která by o něm měla rozhodovat znovu na nadcházející schůzi. Jako každá jiná norma bude potřebovat i podpis hlavy státu, pokud poslanci veto senátorů přehlasují.
Zákon se netýká arizovaného majetku, ujišťují židovské obce
"Je nám známo, že tak můžete učinit jedině v případě, kdy budou vyvráceny pochybnosti o prolomení hranice 25. únor 1948," píší Klausovi církve. "Nemůžeme v této chvíli učinit nic jiného, než Vás osobně ujistit, že z naší strany tento zákon nikdy nebude takto interpretován.
Důležitým signálem k tomuto jasnému a setrvalému postoji je i prohlášení Federace židovských obcí, v němž je uvedeno, že ´není považováno za nezbytné, aby se otázka arizovaného majetku (v dosavadním držení státu) řešila prostřednictvím tohoto zákona´," uvádí se v dopise Klausovi, který podepsal předseda ČBK Duka, šéf ERC Joel Ruml a předseda FŽO Jiří Daníček.
Vládní norma je předmětem bouřlivých diskusí, má své příznivce i mnoho odpůrců. Silně ho kritizuje opoziční ČSSD a KSČM. Norma navrhuje, aby stát církvím vyplatil od roku 2013 postupně 59 miliard korun navýšených o inflaci.
Církve též mají dostat zpět 56 procent majetku, zabaveného komunistickým režimem. ČSSD prohlašuje, že ODS a TOP 09 chtějí církvím darovat 134 miliard a že církevní restituce budou podle jiného metru než restituce ostatní.
