Agilní redaktor Jičínského deníku prokázal svůj geopolitický rozhled, když povýšil rabování na drancování (článek se jmenoval „Smrt a drancování!“). K jeho omluvě slouží, že stejně expresivní termín se objevil i ve vysílání zpravodajského kanálu ČT 24.
Své přidaly i dva nejčtenější internetové portály. „‚Museli jsme utíkat před rozlíceným davem,‘ líčí český turista z Hurgády,“ zahájil strhující reportáž první z nich, „Česká delegátka z Egypta: Docházejí nám zásoby jídla a pitné vody,“ sekundoval druhý.
Další bulvár pak zařinčel nezpochybnitelným: „Turisté prchají!“ Zřejmě jsem byl na dovolené v jiném městě a jiné zemi. V Hurghadě, jak jsem ji poznal já, tančili opálení němečtí důchodci lambádu, nezaměstnaní Holanďané popíjeli v pouličních barech pivo a ruské maminky klopýtaly na jehlách přes bazar plný vystavených cetek (jejich synkové se vrhali k plyšovým velbloudům, kteří po zmáčknutí bříška zahráli orientální písničku).
Kolaps zásobování, který předpovídaly sdělovací prostředky, se projevil jedině tím, že nad ránem došlo v jednom z hotelových barů bílé víno, což snadno vyřešil odrzle předaný úplatek.
Člověku bylo vlastně až trapně, když si představil, co se odehrává v šest set kilometrů vzdálené Káhiře, a zároveň si uvědomil, k jakému zkreslování reality občas ve sdělovacích prostředcích dochází a jak takové zkreslování devalvuje práci reportérů na místech, kde se opravdu něco děje.
Dobrý turista, mrtvý turista, chtělo by se říct s trochou cynismu o mnohém zpravodajství z egyptských turistických letovisek. ?
O autorovi| Dan Hrubý, vedoucí Pátku
